17. How unfair it's just our love

18. října 2014 v 14:00 | Kris |  Does Exist a Justice?

WARNING: 15+

Zbyl mi to ještě nějaký čtenář? :(
Tolik k sebelítosti...

Tohle pro mě bylo opravdu skutečně těžké na napsání, protože se vší tou sexuální, jiskřivou, napjatou atmosférou jsem tam chtěla pořád tu jejich něžnou lásku. Já tyhle dvě moje vymyšlené postavy miluju, víte?
Takže, doufám, že jsem se aspoň maličko přiblížila k takovéto představě.

Věnováno je to *Lil*, jelikož mě její zájem o tuto povídku potěšil. :3

Mimochodem, zde je konečně zhotovený trailer k povídce.




Dalších pět dnů poskytlo na učinění hned několika dohodám, ovšem asi nejdůležitější domluvou, na které se Louis s kluky usnesl, bylo, že během jeho pokračování v kdysi přerušeném studiu bude bydlet u Zackovy početné rodiny, s níž to Zack již domluvil i za použití poněkud peprnějších slov.

Samozřejmě, že Louise dost užíralo, jak Niall stále nic nevěděl, dokonce se už i naskytlo pár dobrých příležitostí, ale zrovna jako na potvoru do toho náhle vždycky něco vlezlo. Navíc Niall za ty dny pociťoval čím dál tím větší nutkání se jej dotýkat, ne že by si Louis stěžoval, a proto až téměř křečovitě pokaždé svíral jeho dlaň, dokud se obě jejich ruce nepotily, jako když se nechá velmi obézní tlouštík pravidelně mučit posilovnou. Držel se jej způsobem, jako by mu každou vteřinou mohl někam zmizet.



K jeho propuštění by mělo dojít v pátek v 10 hodin dopoledne, on se však nemohl zbavit bublajícího žaludku již den předem. Protože do té doby vzdálená velká věc se najednou zdála až příliš reálná. S Royem, Owenem, Zackem a Frankem se rozloučil ještě před roznášením večeře, nebylo to nic extra dojemného, ovšem mezi hloupými srandičkami, jak nemá análně píchat se Zackovou mámou nebo nedej bože sbalit nějakého studentíka pod zákonem, mu vlastně všichni upřímně slíbili, že na jeho křehkou květinku dohlédnou tak dlouho, dokud se z něj kvůli tomuto sebeobětování se a snaze o dobrý skutek nestane chodící dobrotivec, to by už poté kamarády nebyli. A on jim na oplátku nezapomněl s dávkou ironie sdělit, že skutečně netuší, jak to bez takových hňupů na té svobodě jen přežije.

Po večeři, která vypadala jako plesnivé chodidlo člověka křížené s bahenní rybou a aby si zachoval alespoň trochu gentlemanského taktu, tak její chuť nepopíše jiným přídavným jménem než nepoživatelné, kompletně ignorující Thomasovy dvojsmyslné narážky, se vydal na svou poslední štaci; tudíž do Niallovy cely.

Ten již seděl na svém obvyklém místě na posteli, záda opřená o zeď, nohy natažené, že až do půli lýtek přečnívaly mimo postel, prsty pohrávající si s koncem šedého trička.

"Ahoj," pozdravil jej Louis celkem formálním hlasem, proto si ihned odkašlal, aby si jeho hlasivky uvědomily, že má znít přívětivě a ne jako business man domlouvající nový kšeft. V mžiku seděl vedle Nialla a dovolil mu mlčky opřít si blonďatou hlavu o jeho rameno, zatímco pravou rukou jej objal volně okolo ramen.

"Zvládáš?" zeptal se starostlivě a políbil jej do blonďatých vlasů. Niall neodpovídal, což nebylo ani potřebné, Louis si dokázal odpověď dost dobře domyslet. Včera zarudlé oči odůvodnil tím, že prý mu spadlo do oka asi nějaké smítko, předevčírem zase sebou házel, když spal, obličej zkřivený do masky jakési bolesti. Ne, že by byl Louis nějaký podivín, který šmíruje lidi, jak spí, ale sám té noci nedokázal usnout, a tak se chtěl dívat na nejkrásnějšího možného člověka.

"Přál bych si to udělat jinak. Potkat se za jiných okolností. Chodíš rád do kaváren? Mohli bychom do sebe nechtěně vrazit třeba ve Starbucks a já bych tě, jako vykompenzování politého trička kávou, pozval na kafe, nenápadně bych z tebe dostal tvoje telefonní číslo a - "

"Louisi," přerušil jej Niall pevným tónem a než položil svou drobnou ruku rozevřenou dlaní na jeho hruď do místa bijícího srdce, se zpříma posadil. "Ještě není čas na slzy, dobře? Na žádné coby kdyby se nehraje, máme pouze přítomnost." Nesměle přemístil onu ruku k jeho tváři, kde jej něžně pohladil. "A já chci tyhle momenty udělat ještě speciálnější, než už jsou," usmál se nepřesvědčivě a vzal Louisův obličej do obou svých dlaní, aby si jej přitáhl ke svým rtům pro cudný polibek.

Niall využil jeho chvilkové nepozornosti, zapříčiněné jednak kvůli tomu, že jeho srdce ztěžklo při pomyšlení na srdceryvné rozloučení, a pak také ohledně jeho statečného chování, které jej uchvátilo. Evidentně nebyl onou porcelánovou panenkou, jak si o něm vysnil, a přelezl mu do jeho klína, kam obkročmo dosedl.

Kontakt dvou párů pomněnkových očí - jedny více podobající se modré obloze, druhé se šedivým nádechem - byl dosti důležitý, starší z něj dokázal vyčíst převážně odhodlanost blonďatého a navzájem se jim poskytlo ujištění, že se oba dva nacházeli na stejné stránce knížky, takže nic nebránilo splynutí jejich rtů v jedny.

Začali opatrně, sérií rozvážných, krátkých polibků. Pak se tam vkradl jazyk a během nepostřehnutelných tří vteřin i druhý, což proměnilo jejich líbání v něco dost mokrého a roztouženého, sexy na pohled. Louis mu obmotal ruku okolo pasu, chytil si jej za zadek a přitáhl těsně na tělo, zatímco Niall mu zapletl svou ruku do vlasů a druhou se jej přidržoval, mírně se na něm pohupující, ovšem tak, aby se jejich ústa odpojovala od sebe pro kyslík jen na krátké časové intervaly.

"Sakra, tohle je docela hezký. Příjemný," kousl se do rtu hned poté, co se Louis hlasitě rozesmál.

"Víš," třel svou dlaň proti jeho stehnu stále oděnému v kalhotách, "doteď jsi odváděl dost dobrou práci tomu dole, ale ta tvoje slova zastavila snad veškerý prokrvování v mém těle," usmál se nad splněným účelem v podobě červeni na Niallových líčkách, potom ale na chvilku zvážněl, když se dvěma prsty ocitl pod lemem jeho trička.

"Můžu?" optal se pro jistotu, i když mladší na žádné protesty vůbec nevypadal, přičemž se mu dostalo trochu nejistého přikývnutí, proto se natáhl pro další hluboký a mlaskavý polibek, než si oběma rukama začal vypomáhat ve vytahování trička nahoru a hřbet jeho ruky přišel do kontaktu s každou nově odhalenou částí pokožky.

Chtěl si ho prohlížet. Nebo vyfotit a vzpomínat na ten moment do konce života, namalovat ho hned v několika odstínech barev, klidně by se dobrovolně vzdal i svého zraku, kdyby to znamenalo, že poslední, co kdy spatřil, byl Niall, bez trička, nevinně na něj mrkající zpod svých řas, ruce instinktivně dávající před sebe, nejspíš kvůli nízkému sebevědomí ohledně své postavy, v očích zobrazená plná důvěra.

Uchvátil si jeho rty znovu pro sebe a táhle zasténal, což chudáka Nialla hodně zaskočilo a mile překvapilo zároveň a po chvíli zvítězil zářivý, upřímný úsměv nad zdrženlivým výrazem. "Sundavej hadry, Tomlinsone," zahihňal se dusivě, jako když malé dítě použije sprosté slovo a všichni jej okamžitě napomínají, nabírající Louisův spodní ret mezi zuby. Ten ani nestačil zareagovat pyšným hlasem, že si zapamatoval naprosto přesně jeho příjmení, i když jej zmínil maximálně dvakrát, což o něm vypovídalo, že je skutečně posedlý Louisem, poněvadž se pro změnu pod jeho tričko dobývaly šikovné a hlavně chtivé ruce.

Pomohl mu s vysvléknutím a následným odhozením trička na podlahu, podobně jako předtím s tím Niallovým. "Ty jsi tak nádherný," pousmál se nepřítomně, mimoděčně přejíždějící po pevné hrudi. "Já vím, že to možná zní jako ta nejotřepanější fráze vůbec, ale tak nějak nemůžu přijít na nic originálního a ty… jak je to možný, že se na mě usmálo takový štěstí?" Niall roztomile mrmlal několik vět o tom, jak je perfektní a má božské tělo, evidentně byl na rozpacích, což jej ovšem v žádném případě neomezovalo od podrobného pozorování a zkoumání nahé vrchní části těla.

"A ty nemáš ani ponětí, jak sexy tohle tvoje zasekávání se a koktání je." A jednoduše jej povalil na postel pod nátlak jeho osoby. Niallovi z úst utekl překvapený smích, který okamžitě musel rozzářit a rozveselit přinejmenším celou věznici, jenže poté se to proměnilo ve velmi žádostivý sten, protože… eh, se jejich rozkroky o sebe hrubě otřely, jak se Louis nad ním uváděl do polohy, jež znamenala co nejmenší přenášenou váhu na Nialla.

Ani Louis už se nedokázal tolik soustředěně ovládat, jelikož Niall byl sexy a vlastně všechno, co souviselo s ním, bylo sexy, navíc se jeho krásné ruce pohybovaly po jeho zádech, což se mu extra zamlouvalo. Z celé uvolněné nálady rázem sálala touha, vzrušení a vlastně i nedochvilnost. A teď mu funěl do ucha, zatímco mučivě pomalu pohyboval svým tělem proti jeho.

"Myslíš, že bych tě mohl vykouřit?" zeptal se nízko položeným, zastřeným hlasem, což pro něj bylo netypické, a znovu mu pohlédl do očí. Aniž by to jeden z nich zamýšlel, tak si každý z nich nárokoval minimálně minutové líbání s propletenými jazyky. Líbat Nialla se mu jevilo, jako kdyby vystrčil hlavu z okénka auta za rychlé jízdy - podobně jako to dělávají psi - jako by se potápěl ve vodě a zrovna vyplouval nad hladinu pro kyslík; bylo to svěží, potřebné, ale zároveň neotřelé, celé jeho tělo vibrovalo živostí, již v polibcích rovněž nalezl v dostatečné míře.

"To by bylo sexy."

Pomalu se přesouval k jeho krku, aby obnovil do krásných, živých barev znaménko lásky, které vytvořil před několika dny, přičemž na svých rukách vybalancovával váhu těla, až si nakonec musel pomoct koleny, každé zabořené z jedné strany vůči Niallovým stehnům. Ten pod ním tenounce vzdychal a funěl, zaklánějící hlavu dozadu, aby mu nevědomky věnoval lepší přístup. Jeho ruce hladově bloudily po Louisově těle, kam jen dosáhly, neklidně, jak kdyby se nikdy nemohly na dlouhou dobu usadit.

Louis si vytvořil vlhkou cestičku z polibků po bledé pokožce hrudi, než se dostal k levé bradavce. Nemusel se jej zbytečně vyptávat na počet předchozích partnerů a uvádět jej tím do rozpaků, dokázal to dost dobře odhadnout. Proto ji pouze obkroužil jazykem a vsál do úst, což mu přineslo úžasné zjištění, jak moc je Niall na těchto místech citlivý, poněvadž utlumené vzdychání rázem přeťal zvučný, hlasitý sten, který byl následován zakňouráním jména Louisi. Starší věděl, že tento večer měl být převážně o jeho partnerovi a byl s tím více než smířený.

Z Niallovy perspektivy se vše jevilo trošku jinak; motala se mu hlava, tudíž nic nevnímal jasně, pomalu ani neslyšel, jaké zvuky sám vydával, jinak by se už určitě styděl, před očima se mu dělaly mžitky, proto je radši přivíral a všechno se snažil do puntíku představit si. Cítil, jak z něj během něžného hlazení byly odstraněny kalhoty a následně i těžké boty, avšak černé ponožky končící v půli lýtek mu z nějakého jemu neznámému důvodu zůstaly. Horké dlaně klouzaly po vnitřní straně jeho stehen a tak moc jej to zároveň vzrušovalo, i uklidňovalo. Vzduch mu uvízl v krku ve chvíli, kdy se dlouhé prsty zahákly za gumu jeho, kdysi bílých, boxerek, ležérně je stahující dolů.

V mžiku se Louisovy ruce vrátily od odhazování Niallova spodního prádla zpět k vnitřním stehnům, kterými si dopomohly k roztažení hubených nohou od sebe. Niall, kdyby byl při smyslech, by se nejspíš červenal jako šílený, protože se nacházel nahý před přítelovým zrakem, jenže vzrušení mu zatmívalo mozek, tak jen více než ochotně spolupracoval.

"Lou, prosím," zavzdychal roztouženě a zmučeně a rozhodně neočekával, že by mu Louis vyhověl, což se právě stalo. Předpokládal další mučení a provokování, ale Louis namísto toho nápomocnou rukou uchopil Niallův penis do dlaně a zdrženlivě si jej začal zasouvat do úst. Nestrčil si ho tam až po kořen, sotva do půli celé délky, aby se nezadusil. Vykonal pár temp hlavou a poté se soustředil na sání špičky.

Jestliže Niall předtím sténal z plných plic, tak teď přímo vykřikoval rozkoší, protože to snad nebylo ani možné, že prostý člověk dokázal někomu způsobit takovou slast.

"Lou, to je… úžasný," propnul své tělo v páteři, nohy se mu volně pohybovaly ve vzduchu s napnutými nárty, nehty zatínal do matrace, žadonící o víc. Louis se svým jazykem odváděl dobrou práci, různě jím oblizoval celý Niallův penis a dráždil především svrchní část. Také čas od času vzhlédl od své rozdělané práce, aby se podíval na hluboce koncentrovaný výraz svého milovaného. Rozhodl se zrušit své prohlášení o tom, jak by před pár minutami rád oslepl, jelikož to by potom nemohl vidět toto.

Toužícího a nenasytného Nialla.

Ústa vyměnil za neméně plnohodnotné dvě ruce, které prozatím jen pomalu roztíraly Louisovy sliny sloužící jako přírodní lubrikant. Neodolal a naklonil se k Niallovu obličeji, aby jej něžně políbil na červené polštářky. V životě by jej nenapadlo, že co mu kdysi přišlo opravdu nechutné, myšlen jakýkoliv kontakt rtů během orálního uspokojování, se mu teď zdálo naprosto logické. Navíc Niall do polibku nevinně zakňoural, což celé situaci dodalo znovu ten romantický podtón.

Obemkl své prsty okolo kořenu Niallova penisu a přesnými tahy jej doprovázel k vrcholu. Druhou ruku zase využil na masáž varlat, ovšem stále se snažil udělat všechno, aby vyhověl myšlence jejich prvního, dost něžného milování, takže nenasazoval až tak zběsilé tempo nebo mu do ucha nešeptal žádné laciné, a dle něj i ubohé, věty, jak se pro něj má udělat.

Niall dosáhl svému orgasmu asi do dvou minut poté s nepravidelnými dávkami spermatu, s hlasitým křičením něčeho, co vůbec nedávalo smysl. Zatímco se ze všeho vydýchával, oči pořád zavřené, Louis jej instinktivně utřel první věcí, jakou nahmatal; vězeňskou přikrývkou. Následně se svalil vedle něj, pozorující, jak se jeho dýchání vracelo zpátky k mělkým nádechům a výdechům, avšak červené tváře jako rajská jablíčka snad rudly ještě více, co přicházel znovu k racionálnímu přemýšlení, proto jej Louis uchopil za ruku a obdaroval jeho klíční kost sadou několika polibků, jemných jako sametová deka.

Jenže zanedlouho z něj ta euforie opadla přesně ve chvíli, kdy se na něj blonďatý usmál širokým, upřímným úsměvem a v modrých očích se mu zračilo cosi nepopsatelného.

"Neříkám ti úplně všechno," přiznal se a i jeho samotného vyslovená slova zarazila. Přestal se jej jakkoli dotýkat a přesunul se do sedu, tvář odvracející pryč od něj.

"O co jde?" I poloha Niallova hlasu se změnila, ovšem stále to byl ten samý a zatraceně příjemný na poslech. Pocítil zpocenou dlaň na svém rameni, jak jej mačkala, čímž vybízela Louise k mluvení. "Máš tam venku přítelkyni, že jo?" Jasně, že to bylo to první, na co se zeptal, ten blázínek se až moc obával, že se o Louisovu lásku bude muset s někým dělit. "Nebo jedeš v trávě, drogách?" a bez nádechu pokračoval: "I když, neviděl jsem tě nic šňupat a to už by se u tebe objevily příznaky absťáku, takže zapomeň, že jsem se na to někdy zeptal."

"Ni," vydechl Louis a přiměl to znít tak, jako kdyby mu to dělalo veliké problémy, "já už se sem zpátky nevrátím." Otočil hlavou, aby spatřil Nialla, kterého se ještě před chvílí intimně dotýkal, nahého a s nevyprchávající červení ve tvářích, avšak změnou byly formující se slzy v modrých očích a ublížený, zrazený výraz mučedníka.

"Já totiž chci najít pravého viníka, Ni. Chci tě očistit."
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Evee Evee | 20. října 2014 v 7:03 | Reagovat

15+ ?

...

tak já přijdu za rok.

:D

ale víš co? určitě je to dechberoucí <3 ^^
:] » » » *-*

2 Karin Karin | 11. července 2016 v 17:59 | Reagovat

Doufám že se to Louisovi podaří a Ni to v base přežije ve zdravý povídka je perfektní.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama