1. Time of our lives

26. března 2017 v 13:18 | Jenn |  Just hold on
Věnována je pro moje zlatíčka Kris, Michelle a Karin.

PS: Kris, tak úžasná jak ty píšeš, vážně nejsem




Pov Niall
V hlavě mi probíhaly různé okamžiky z mého života. Ne jen hezké vzpomínky, ale i ty méně šťastné chvíle. Většina lidí tyto chvíle popisují jako poslední fáze našeho života. Poslední vzpomínky před smrtí nebo jak by mnozí řekli, zrychlený film o našem životě. Všechen můj život, všechny ty roky se vyobrazily během pár minut. Připadá mi, že co se stalo během jednoho roku, trvalo v tomhle okamžiku jenom jednu minutu.

Svým způsobem jsem si to užíval. Byl jsem rád, že tady v tenhle moment moje utrpení končí a bolest opouští moje tělo. Moje poslední chvíle před smrtí, končí mojí vzpomínkou, na moje 22. narozeniny, kde všichni moji přátelé a celá moje rodina mě překvapí tajnou oslavou a všichni na mě křičí "VŠECHNO NEJLEPŠÍ NIALLE ."


Poté všechno skončilo a znovu se moje tělo ocitlo v temnotě, čekajíc na kostru v kápi, která bude držet v pravé ruce kosu a osvobodí mojí duši od těla.

Pov Briana

Všechno se stalo tak rychle. Byla jsem s Freddiem na hřišti, abych ho trochu unavila a on mohl klidně spát. Už to bylo totiž tři dny, co jsem se kvůli němu pořádně nevyspala. Freddie je strašně hyperaktivní, pořád plný energie a neustále chce pozornost. Myslela jsem si, že když ho vezmu na hřiště, on se dostatečně unaví a najde si i kamarády, rychle usne a bude spát dost dlouho na to, abych se i já vyspala. Doufala jsem, že se nenaplní mé obavy, že trpí ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder : Přeloženo do češtiny jde o hyperaktivitu s poruchou pozornosti). Jenže všechno ukazovalo, že mé obavy se naplní.


Teď jen kvůli tomu, že jsem si to nechtěla přiznat, že mám nemocné dítě a nechtěla jít s Freddiem k doktorovi, umře neznámý kluk.

Nedávala jsem pozor asi na dvě minuty, jen protože jsem zahlédla svojí kamarádku a pak se to stalo. Netušila jsem, že mi Freddie utekl na druhou stranu hřiště. Uvědomila jsem si, že se něco děje, až když slyším hlasité brzdění auta. Otočím se a vidím, jak Freddie stojí uprostřed silnice a pozoruje auto, které se na něj vysokou rychlostí řítí.


Krev mi tuhne v žilách, když to vidím. Čas se v ten moment zpomalí, když se snažím doběhnout pro něj. Vím, že to nestihnu, a tak křičím na Freddieho, ať rychle vypadne z té silnice, ale on tam stále stojí. Mám jen dvě možnosti, které mohu udělat. První z nich je zpomalit a zavřít oči, abych nemusela vidět, jak mého chlapce zrazí auto a on během toho umře. Druhou možností je běžet dál a dívat se na jistou smrt mého chlapečka.

Nakonec si zvolím svojí první možnost. Zavírám oči a pro jistotu se otáčím, abych se nedokázala dívat. Otevřu oči až poté, co slyším náraz a hlasitý zvuk brzd. Nehybu se, neotáčím se, neposlouchám ten hluk kolem sebe, jsem v transu. Z mého nevědomí mě vytrhne až dětský pláč a hlas Freddieho, který říká mami to bolí. Otočím se jen pro jistotu, abych se přesvědčila, že Freddie už tady není a že ten hlas je jen v mé hlavě. Jenže když se otočím, přede mnou stojí můj malý chlapeček, který má odřená kolena a malou krvavou ránu na hlavě.

Okamžitě k němu běžím a samým štěstím mi vhrknou slzy z očí. Beru ho do svých náručí a kontroluju, jestli mu náhodou něco není. Nemohu tomu uvěřit, že neumřel.


Podívám se okolo sebe, všichni lidi stáli kolem jednoho místa. Hluk se v tom mísil, nebylo poznat, co kdo říká. Až když někdo zařval, aby se všichni ztišili a odstoupili. Další z mužů volal záchranku. Šla jsem blíž k tomu místu. Ležel tam kluk asi tak v mém věku možná o 2 až 3 roky mladší. Ležel pod kaluží krve, která mu tekla z rány na hlavě a od pusy. Jinak celé tělo měl potlučené, plné modřin.

Muž, který na všechny zařval, ať odstoupíme od těla, se mu pokoušel zachránit život. Dělal vše podle instrukcí, které mu dával druhý muž od dispečinku záchranné služby. Snažil se ho udržet naživu, dokud nepřijede záchranka.
Jediné na co jsem teď dokázal myslet, bylo, aby záchranka dorazila v čas a zachránila ho. Nechtěla jsem, aby umřel jen za to, že zachránil mého syna. Obětoval svůj mladý život jen proto, že jsem nedávala pozor. On si za to nezasloužil umřít, ale já jo.


Počítala jsem vteřiny, než dorazila sanitka, ze které po příjezdu vystoupili tři záchranáři. Dva z nich si vzali na starost záchranu toho kluka. Třetí kontroloval, jestli není ještě někdo zraněný. Vzala jsem Freddiho k němu. Usmál se na mě a podíval se na Freddieho poranění. Ošetřil mu hlavu, obvázal sterilním krytím a zkontroloval, jestli ještě nemá vnější poranění. Po té mi řekl, že budou muset vzít i Freddiho sebou na různá vyšetření, aby vyloučili vnitřní poranění a možnou ztrátu paměti.

Posadili nás do sanitky vedle toho kluka. Cítila jsem se provinile, že jsem tomu nedokázala zabránit a teď kvůli mé chybě umírá cizí člověk. Natáhla jsem k němu a uchopila jeho ruku do té mé. Modlila jsem se za to, aby byl v pořádku a aby přežil.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Měl by se už v dalším díle objevit Louis?

Ano 100% (3)
Ne 0% (0)

Komentáře

1 Kris Kris | E-mail | Web | 26. března 2017 v 16:23 | Reagovat

Doufám, že budu mít první komentář, protože jsem tu byla fakt brzo!:D
Proboha, ústa tu mám otevřená v úžasu, protože... tohle jsem rozhodně nečekala. Na první díl neuvěřitelný spád událostí, i když asi ne všichni jsou takoví lenoši jako já :D
Mně se to neskutečně líbí, hltám každé tvé napsané slovo a stále nemám dost xx♥

2 Karin Karin | 26. března 2017 v 21:04 | Reagovat

Doufám že jej zachrání.

3 Michelle Michelle | Web | 5. dubna 2017 v 10:23 | Reagovat

Překvapila jsi mě, nečekala jsem, že druhý pohled bude holka :D Ale je to strašně zajímavý, těším se na další díl. Doufám, že bude Niall v pořádku!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama