Sign of the Times

15. dubna 2017 v 20:23 | Kris |  Zianourry
Warning: Harry!centric


Fakt slibuju, že další DEAJ bude brzo, jenom je to teď všechno tak nějak naprd. Kdyby chtěl někdo detaily, najde je na konci tohohle článku.
Samozřejmě, název povídky je převzatý z momentálního hitu, můžete si ho k tomu pustit.:)







Miloval to. Miloval zvuk vrnící motorky pod jeho tělem. Miloval, jak mu protivítr mu šlehal do obličeje a muchlal jeho pečlivě upravené kudrliny, jež kvůli bezpečnosti vždy nasoukal do helmy. Miloval ten pocit svobody, pocit, že v tu chvíli, jakmile řídí svoji kočku, je pánem situace on, že má všechno ve svých rukách.

Miloval to. A nikdy by nikomu nedovolil, aby mu to nějakým způsobem vzal.

"Nějak ti nerozumím?" naklonil sedmnáctiletý Harry nepatrně hlavu na stranu, přičemž jeho oči se prazvláštně třpytily. Cítil, že přicházel konec.

"Nerozumíš? A nepřijde ti, že se oblíkáš tak trochu jako děvka, Harry?" Liam, jeho první kluk na střední a vlastně první kluk vůbec, pokud se nepočítají dětinské, avšak v té době nesmírně vážné vztahy ve školce. Tehdy na něj hleděl s neuvěřitelnou zlobou ve tváři, že měl Harry chuť vzít roha.

"C-cože?" Liam byl vždycky milý, pozorný, bral ho na procházky a nikdy neváhal vzít ho za ruku nebo popadnout do náruče a přede všemi jej políbit.

"Ty kalhoty, co máš na sobě dneska?" poukázal na ně a Harry sklopil hlavu, "jsou nechutně úzký a je v nich vidět snad všechno! A včera ty šortky? Končily ti někde v půlce stehen, proč se musíš pořád tak odhalovat?"
A Liam skutečně byl úžasný člověk, jenže měl jednu slabinu, která spočívala v jeho žárlivosti.

"Vždyť včera bylo hrozný vedro…" namítl tiše, čímž ovšem Liama neoblomil. Vlastně žádná z jeho námitek nebyla pochopena, a tak po pár měsících trvání jejich vztah tímto rozhovorem skončil.

Ti dva spolu už nikdy nepromluvili a Harry tehdy přišel o svou naivní iluzi, že láska nebolí. Bolí, sakra moc bolí. Proplakané noci hovořily za své.


Sjel z dálnice na jednu z méně udržovaných silnic, která přes několik menších vesniček vedla až domů, do Cheshiru. Okamžitě snížil rychlost na 50 km/h, neboť věděl, že tento úsek býval špinavý od kaolínu a klouže to na něm i autům, natož motorkám.

"Ještě kousek, ještě kousek," povzbuzoval Harry svého partnera, zatímco mu držel obě své velké dlaně na očích, aby jen tak snadno jeho překvapení neviděl. "Pozor, teď přijdou tři schody a už tam budeme," podával mu instrukce, přesto mladík původem z Irska hned na prvním schodě zavrávoral.

Oba dva se tomu zasmáli, avšak blonďatý byl nedočkavý a snažil se ruce svého milého odstranit, aby mohl zpět zapojit své zrakové smysly.

"Harry, sakraaaa," smál se dál, neboť byl veselé povahy.

"Ještě vydrž," zachraptěl mu Harry do ucha hlubokým hlasem, který rozechvěl celé Niallovo tělo. On jeho hlas zbožňoval, vlastně to byla první věc, jež ho na Harrym upoutala.

Když se kudrnatý bezpečně ujistil, že mají dobrý výhled na věc zaparkovanou před nimi, z plna hrdla vykřikl: "TADÁÁÁ!" a chvíli nechal Nialla jen mžourat do světla.

"Motorka?" Otočil se na něj blonďatý nechápavě s nakrčeným obočím, přičemž to vyřkl tak, jako kdyby to byla ta nejobyčejnější věc vůbec.

"Neříkej to tak,
motorka," ohrnul Harry pohrdavě ret a přistoupil ke své nové lásce, "když budeš hodný, vezmeme tě s kočkou na výlet," zářivě se usmál, odhalující obě řady bílých zubů, zatímco kočku lehce poklepal.

"Pojmenoval's jí kočka? Jako vážně Harry?" zakroutil Niall nevěřícně hlavou v chrochtavém smíchu. Jestli existovalo něco, co na svém partnerovi miloval úplně nejvíc, jenom o špetičku víc než všechno ostatní, tak to byla ta jeho jednoduchost. Harry nevytvářel žádné problémy, nepotrpěl si na drama, měl rád jednoduché, nekomplikované činy, při kterých ovšem vypadal vždycky elegantně.

A když nad tím tak přemýšlel, možná jednoduchost nebylo to správné slovo, poněvadž Harry mu zatím nabídl víc, než všichni jeho dosavadní partneři.
Harryho láska pro kočky navíc byla známá všem.

"Tak co, připraven na první jízdu?" zeptal se Harry nenadále a hodil po Niallovi helmu tak nešikovně, že mu málem utrhla hlavu. Ale ten se smál dál, zvedaje onen ochranný předmět ze země.

Jenže nic netrvá věčně, jenom smrt ano, a tak se po pár měsících společného soužití musel Harry rozloučit i s Niallem, neboť každý z nich měl jiné priority, nebo alespoň to byl důvod, proč se s ním Niall rozešel. A tak pro Harryho zase nastala dlouhá šňůra poslechu smutných písniček a utajených slz.

Avšak silnice byla skutečně ten den špinavá od kaolínu. A v té nejnepříjemnější a nejméně přehledné zatáčce to přišlo; Harry dostal smyk. Byl by se býval jenom vyválel, kdyby to byl kterýkoliv jiný den, ale v tento den jelo v protisměru auto, do kterého Harry svým tělem narazil.



Louis ho vyřídil úplně. Zažili spolu přenádherné tři roky plné vášně, spalující lásky, bezmezné oddanosti a nebývalé úcty. Louis ho bral téměř každý měsíc na drahé dovolené, neboť to byl vysoce postavený muž a mohl si to dovolit. To nebylo jako s Niallem, kdy museli v ruce obracet každou libru, protože byli čerstvě ze školy. S Louisem byl vztah více na dospělejší úrovni, přestože se ten muž dovedl chovat tak dětinsky.

S Louisem ovšem taky poprvé zažil, jaké to je být ve vztahu nešťastný. Louisova práce vyžadovala hodně cestování, což znamenalo, že často Harry zůstával v Londýně sám. Což by mu nevadilo, měl rád samotu, aby si mohl utřídit myšlenky, ale… Harry míval dny, kdy se cítil bez nálady, možná až depresivně. A nepomáhalo mu, že ho Louis nutil do sexu přes telefon, který také musel proběhnout rychle, protože samozřejmě Louis nestíhal a Harry mu měl být vlastně vděčný, že si na něj vůbec udělal čas.

A tak se s ním Harry po měsíci trápení rozešel. Louis plakal, prosil ho, aby to nedělal, a kudrnatý se cítil hrozně, cítil se jako kretén. A když starší viděl, že k zachování jejich vztahu nedojde, uprosil ho, aby alespoň zůstali přátelé.

Kdyby ale Harry věděl, k čemu se upsal, nikdy by na to nepřistoupil.

Ani ne do týdne mu začal Louis posílat fotky jeho nového objevu. Přesněji řečeno fotky zadku jeho nové partnerky, nebo jeho partnerky v nelichotivých sexuálních pozicích. A pak od něj začaly chodit i zprávy:


ta holka je 9.5/10
má moc hezký kozy
nechala mě jí osahávat na veřejnosti
prej mi to jde fakt dobře
jsem rád, žes mě opustil
líbí se mi totiž
a říkala, že ho mám fakt velkýho

Tyhle zprávy dostával na denním pořádku. A i když si od Louise vypnul upozornění na příchozí zprávy, vždycky ho dostal zájem přečíst si co tam je a dříve či později si je zobrazil.

Louis zlomil jeho srdce na částečky, až už z něj nic nezbylo. Harry se cítil hrozně špinavě, že se ho dotýkalo takové monstrum, jenže žádný sprchový gel to nedokázal smazat, žádný tělový peeling ho nedokázal očistit.

Harryho záda dopadla na tvrdou zem. Slyšel hluk, hlasy lidí, nejspíše vystupujících z toho červeného auta, cítil pohyb, ale oči otevřít nedokázal.

Celý svůj život považoval za největší selhání. Nebyl schopný si najít někoho, kdo o něj měl zájem, nebyl schopný zachránit jeho tátu, který, když mu bylo 11 let, podlehl rakovině, nedokázal ochránit maminku se sestrou, jež zahynuly při autonehodě… docela ironické, ne?
V 26letech neměl svojí vlastní rodinu…

Neměl nikoho, všichni se k němu obrátili zády, neměl nikoho, kdo by ho oplakával.


Brzy ztratil vědomí a bohužel, nikomu z přítomných se nepodařilo navrátit jej zpátky do života.



Tahle povídka není rozhodně to nejlepší, co jsem kdy napsala, je hrozně otupělá, ale věřte mi, je to to nejlepší, co jsem za poslední dobu napsala. Snažila jsem se psát DEAJ, ale... v mém životě se událo dost podstatných věcí...
Jsou to dva týdny, kdy můj bývalý spolužák měl nehodu... na motorce, proto tahle povídka. Do postavy Harryho je stylizovaný čistě náhodou, protože Harrymu vyšla ta písnička, která je podle mě o umírající osobě... popravdě jsem se z toho ještě pořádně nevzpamatovala, my jsme žádní velcí kamarádi nebyli, ale byl to strašně hodnej kluk, který nikdy nikomu neublížil, v životě to neměl jednoduchý, oba rodiče mu umřeli a... fakt je mi z toho špatně, protože smrt je obrovsky nespravedlivá, měl celý život před sebou.
Druhý důvod je ten, že procházím ne zrovna pěkným rozchodem, kdy... ono je to asi jedno, ale prostě jsem teď hrozný emotional wreck a nedá se to.
A ten poslední... také jsem propadla fenoménu 13 důvodů proč, kdybyste na to chtěli sepsat článek, tak si řekněte, úplně jsem tomu propadla...
To je asi vše, hlavně na sebe dávejte pozor.♥

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 16. dubna 2017 v 20:49 | Reagovat

Moc pěkná povídka a život je někdy svině ale musí se jít dál.

2 Mia Montek Mia Montek | 20. dubna 2017 v 7:55 | Reagovat

Něžné, křehké a plné možností zlomit někomu srdce.

3 Michelle Michelle | Web | 21. dubna 2017 v 15:04 | Reagovat

Mně se povídka líbí, moc. Chudák Hazza. A mrzí mě, že máš špatné období.Na 13 důvodů proč koukám taky,teda, teď si dávám chvíli pauzu, protože je toho jaksi moc. Takže tohle naprosto chápu. A kdyby jsi si chtěla promluvit, určitě napiš :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama