5. Why don't you figure my heart out?

18. června 2018 v 22:31 | Kris |  I was waiting on a different story

Nevím, čím to je, ale tahle povídka se mi píše s takovou lehkostí♥




První den na vysoké byl pro Nialla… nic moc. Spousta administrativy a nevrlých lidí. Byl z toho tak skleslý, že si ani nezašel na oběd do mensy, ale cestou ze školy si koupil tortilla wrap. Nejdřív si ho chtěl sníst ve svém sdíleném pokoji, jenže protože bylo tak hezky, rozhodl se si ho sníst ve venkovním prostoru napravo od koleje.

Bylo zde pět dlouhých dřevěných lavic, které byly obklopeny deseti dlouhými lavicemi ze stejného materiálu, nad nimiž se tyčilo pět velkých slunečníků s reklamním logem značky Guinness. Některé okupovalo několik rozverných studentů, avšak ta nejdál od něj zela prázdnotou, a tak se stala jeho cílem.

Posadil se zády ke koleji a ostatním studentům na kraj lavičky, položil svůj oběd na stůl a stáhl si černý batoh ze zad, aby jej položil na zem vedle své pravé nohy. Následně vyndal z igelitového sáčku tortillu a položil ji na bílý papírový kapesník, který mu k tomu přihodili. Nakonec ji vzal do ruky a dal se do jídla.

Protočily se mu panenky nad tím, jak šťavnaté to kuřecí maso s pikantní česnekovou omáčkou bylo, a on tiše zasténal tou slastí. Toto jídlo se přibližovalo kvalitám kuchyně jeho matky, nerovnalo se jí to, ale definitivně stálo za těch pět liber, které za něj zaplatil.

"No jaká to šťastná náhoda!" pronesl mužský hlas, jenž patřil postavě, která se zjevila u jeho stolu, až příliš rozjařeně, což donutilo Nialla vzhlédnout. Svalnatá postava byla zřejmá v kostkovaném košilovém tričku a volných, černých kalhotách, blonďatý přeliv na hlavě… Jason.

Hned jej přešla chuť k jídlu, ale to už se Joshův bratr usazoval s jeho kamarádem, jehož měl tu čest vidět i včera a samozřejmě, že jeho jméno mu dodneška v paměti neutkvělo, naproti němu, a tak se jeho ústa špinavá od omáčky rozevřela samovolně šokem.

Jak Jasonovi, tak Andymu jeho počin přišel natolik vtipný, že se uchechtli ale nijak to nekomentovali.
Blonďatý zasmušile zvlnil čelo, načež si ho drsně promnul levou dlaní. Jídlo už dávno odložil zpět na papírový kapesník. Navzdory jeho lahodné chuti se nyní žaludek bouřil odporem. "Co chceš, Jasone?" vyjelo z něj celkem podrážděně.

"Počkej, žádný Josh?" vložil se do toho hnědovlasý Andy, nepokrytě tlemící se, a vytáhl si z kapsy u kalhot svůj černý Apple.

Niall se nechápavě zamračil. Jeho kamarád byl snad ještě divnější než Jason se svým bratrem dohromady. "Jako že už konečně znáš jeho jméno," protočil Andy oči v sloup a obrátil svou pozornost k telefonu.

"Měl jsi těžkej den?" bral si Jason slovo svým sondováním a skepticky si jej prohlížel. Seděl naproti němu napjatý jako struna, dlaně v klíně, zatímco si ho nedůvěřivě měřil. Nejroztomilejší ovšem mladšímu z dvojčat přišla ta umazaná ústa a brada.

Niall si jenom povzdechl, nejen, že se mu nelíbilo, že Jason ignoroval jeho otázku, stejně jako se k němu posadil bez dovolení, ale pak taky s ním nechtěl rozebírat žádná osobní témata.

"Hele, v pátek je u Andyho doma menší párty…" začal Jason nejistě, jenže blonďatého zaujala úplně jiná část věty, než ke které směřoval.

"Doma? Ty nebydlíš tady?" zeptal se Niall nechápavě, rukou ukazující ke kampusu, a nervózně si poposednul. Andy neochotně vzhlédl od telefonu, přičemž po něm hodil ten jsi-úplně-blbej pohled.

"Chraň bůh, ne," vyprskl smíchy, přestože tomu prvně chtěl dát teatrální výraz, "jsem z Londýna, naši vlastní barák, díky tomu do tohohle nemusim," objasnil mu stručně, ale věcně, a nechal se dál zaměstnávat telefonem.

"Co jsem chtěl říct, je," navrátil se Jason k původní myšlence, strkaje do svého kamaráda ramenem, "že by byl Andy moc rád, kdybys přišel. I já," střelil po Andym výhružným pohledem, který okamžitě horlivě přikývl, ale nic dalšího nedodal.

Niallovi se zase otevřela ústa, ze kterých žádná slova nevycházela. Na malinkatou chvilku se zamyslel nad tím, jestli to nebyl nějaký vtip. Avšak… Jason se na něj snad poprvé usmíval tak… dobrosrdečně. "No, já nevim," přiznal vyplašeně.

"Hej, uvolníš se, trošku se napiješ, zatancuješ si, pobavíš se…" Jason evidentně moc stál o to, aby Niall šel. A tímhle ho taky dostal, neboť se mu ještě nikdy nestalo, že by ho někdy někdo takto přemlouval. Jasně, na střední měl kamarády, se kterými občas někam zašel, ale nikdy neměl žádného nejlepšího kamaráda nebo kamarádku, bez kterého by neudělal ani krok.

"Tak dobře," podvolil se nakonec a Jasonovi se po tváři roztáhl vítězoslavný úsměv, který Niallovi zvedl náladu tak o 20% minimálně. Ta klesla zpět pod bod mrazu, když rozeznal dvě postavy, co se k nim ruku v ruce přibližovaly. Josh a Leslie.

Sevřela jej úzkost, než ale mohl cokoliv podniknout, už stáli Jasonovi za zády.

"No kohopak to tu máme. Bráchu, jeho poskoka a mýho novýho skvělýho spolubydlícího," pronesl Josh uštěpačně a probodl Nialla pohledem.

"No nazdar."

"Čau, čau."

"Ahoj, kluci."

Niall raději mlčky sledoval, jak se Leslie usadila po boku Andyho a v tu ránu na sebe měla přilepeného Joshe, který ji políbil na krk, a pak jí začal šeptat něco do ucha.

"Joshi," zachichotala se a plácla jej ležérně přes předloktí, "copak ti to včera a dneska ráno nestačilo?" ztišila diskrétně hlas, jenže blonďatý to přes to slyšel. Tak proto včera Josh nebyl ve svém pokoji. Ačkoliv to měla být výhoda, Niallovi se spalo snad ještě mizerněji.

"Ty, Nialle," přesunul svou pozornost náhle z Leslie na jmenovaného a pro něj netypicky zvážněl, "máš něco tady," poklepal si na oblast rtů a brady, zatímco se dal do lehkého smíchu, ke kterému se přidal vyšší, ženský, Lesliin.

V modrookém hrklo a okamžitě vztáhl ruku ke svému obličeji, kde si Joshem zmiňovaná místa začal otírat rukávem svého dlouhého trika. Ublíženě se podíval po Jasonovi a Andym, jenž se, jak taky jinak, díval do svého telefonu a nikomu z nich nevěnoval žádnou pozornost. To mu nemohli něco říct? Asi se mu v duchu krásně vysmáli.

"Čaute, lidi. Hele, Joshi, nemáš nějaký cíčka?" ozval se mužský hlas pro Nialla odněkud zezadu a on by se vsadil, že ho už někdy slyšel, ale nedokázal ho nikam zařadit. Proto se ohlédl přes rameno a málem ho trefilo. Popelavý blonďák s roztahováky, Joshova známost, o které Niall předpokládal, že byla jen na jednu noc.

Popelavý blonďák Niallovi věnoval jen posměšný úsměv a nadzdvihnutým obočím, zatímco krátce zmáčkl Jasonovi ramena v přátelském gestu, který ale nervózním pohledem střelil po Niallovi, aby viděl jeho reakci. Ten seděl jako opařený. Popelavý blonďák to samé provedl i Andymu a Leslie políbil na tvář. Drobná blondýnka se zarděla.

"Čau, krásko," zašvitořil a posadil se vedle jejího kluka, s nímž měl minimálně jednou pohlavní styk.

"Ahoj, Brade." A všichni tři se dali okamžitě do konverzace.

Niallovi se chtělo zvracet. Najednou mu na mysl vykanula představa, že by byl na Lesliiném místě, že by se jej dotýkal člověk, se kterým ho jeho partner podvádí, že to všichni v okolí ví a taktně, kolegiálně mlčí a… BOŽE!

"Já musím jít," zamumlal blonďatý téměř neslyšně, nechal jídlo jídlem, a dal se urychleně na odchod, až se nakonec rozběhl ke kampusu, kde vyhledal nejbližší pánské záchody.

Pevně sevřel hranu umyvadla, snažící se dostat svůj dech pod kontrolu, zatímco pociťoval, jak se celé jeho tělo klepe jako tělo člověka, který právě vylezl z ledové vody. Možná reagoval přehnaně, ale důvěra pro něj znamenala všechno a on odmítal být součástí tohoto divadla.

"Nialle." Nejistá ruka se letmo dotkla jeho ramene. Jmenovaný zvedl hlavu, aby se podíval do obdélníkového zrcadla, kde se střetl v očním kontaktu s odrazem Jasonových hnědých očí. Samozřejmě. Proč ho nechtěl nechat na pokoji? Niall potřeboval prostor. Ale taky zoufale potřeboval kamaráda.

"Ten kluk," začal Niall rozvážně, ovšem jeho dýchací problémy mu nedovolovaly pokračovat.

"Brad," informoval jej Jason tiše a mladší měl chuť z něj vymlátit duši, ačkoliv nemá násilnické sklony. Na jménu přece nesešlo.

"Viděl jsem je," vydechl a palčivě zavřel oči. Představoval si, že byl někde jinde, u moře, lehký vánek mu čechral vlasy a jeho uši zaplňovalo šumění moře, zatímco jeho kůže cucala vitamín D. "Spolu. Dělali to spolu. V ten večer, když 'sem přijel." Otevřel oči a se zoufalým výrazem se na Jasona otočil, ovšem stále se zůstával držet umyvadla.

"Já vím," přiznal Jason, čímž nadělal ještě větší nepořádek v Niallově hlavě, čehož si okamžitě všimnul. "Teda nevím, že's ho přistihl zrovna s ním, ale… nebylo to poprvé." Chtěl si získat jeho důvěru, a proto musel s pravdou ven. Ovšem tuhle informaci Niall tušil.

"Zrovna s ním? Ono je jich jako víc?" Blonďatý výrazně zbedl a Jason mlčel, protože odpověď byla očividná."Panebože," zalapal po dechu a několikrát zamrkal očními víčky. Už tolikrát se mu stalo, že se mu někdo posmíval na jeho účet, že se o něm šířily pomluvy bez jeho vědomí… tohle jej silně ranilo.

"Jak tohle můžete dělat? Jak jí můžete takhle lhát?!" zlostně si jej měřil. "On si ji vůbec nezaslouží, zato ona si zaslouží vědět pravdu! A pravda je, že je to zmrd, kterej se nestará o její city a mrdá všechny okolo," přímo na něj ta slova zvracel, "a využívá ji, aby náhodou někdo nezjistil, že preferuje ptáky," brečel. Hořké slzy mu tekly po tvářích a on ani netušil, proč jej to tak bralo. Možná to bylo všechno dohromady, byl sám, v cizím městě, kde nikoho důvěrně neznal, bez rodiny, a když si představil, že by byl na Lesliiném místě… jeho pohárek přetekl. Pustil se umyvadla, což neměl dělat, naneštěstí padl do Jasonovy teplé náruče.

"A vy jste takoví pokrytci! Proč s tim tvym kámošem něco neuděláte? 'Dyť ty jí to můžeš říct daleko citlivěji, než by toho kdy on byl schopnej! Ne, vy radši sklopíte oči a uši a držíte s nim basu. Jste jako ty opičky, neslyšim, nevidim a mlčim," narážel na hojně využívané emotikony.

Jason okolo něj opatrně obmotal své paže a nechával ho, aby se mu vybrečel do vyrýsované hrudi. Mlčel, neboť věděl, že měl naprostou pravdu.


Kdyby věděl, že ho to takhle sebere, tak by… nevěděl, co by udělal, kdyby to věděl.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 26. června 2018 v 22:56 | Reagovat

Vypadá to že Jasonovi na Niallovi záleží.

2 Ellight Ellight | 28. června 2018 v 16:06 | Reagovat

Niall je takové malé štěňátko. ♥
Leslie je mi fakt líto.

3 Michelle Michelle | Web | 9. října 2018 v 18:37 | Reagovat

Tahle povídka pořád vypadá tak dobře. Vůbec se nevyznám v tom, kdo bude s kým  a kdo s kým skončí a to se mi líbí :D už se nemůžu dočkat, až se to rozjede :D :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama