7. Ty víš, co myslim.

23. července 2018 v 17:28 | Kris |  Offer Me That Deathless Death

Úplně jsem na tuhle povídku zapomněla, tak jsem to musela napravit :D přijde mi, že pro vás mám obrovsky bizardní díl, a nechci, aby někdo něco pochopil špatně,
TENTO DÍL ROZHODNĚ NEMÁ DEHONESTOVAT ŽENSKÉ TĚLO.
Děkuju♥






Louis přejíždí po jeho nahém stehně, na kterém se pomalu začíná formovat ochlupení, svou hřejivou dlaní tam a zase zpátky, zatímco si jeho rty uchvacuje v žádostivém polibku. Rameny se tlačí na ta jeho a Harry se nemůže ubránit hlasitému stenu. Nechce se nechat zahanbit, a tak svou ruku položí direktně na jeho vzdouvající se bouli v rozkroku.


"Jsi moc krásný, Harry," zhluboka se mu hnědovlasý zahledí do očí. Harry pod tímto pohledem taje.



Ostré zazvonění školního zvonku naruší Harryho snění za bílého dne. Mladík sebou trhne, silně rozrušen, a začne se rozhlížet všude okolo. Uklidní se, když zjistí, že jemu pozornost nikdo nevěnuje, a opře se zpět o dřevěné opěradlo židle.

Někdo mu náhle položí ruku na rameno a on nerealisticky doufá, aby to byl Louis. Jenže místo toho se mu na klín vyškrábe pohledná, víceméně štíhlá brunetka Barbara. Ne, že by to bylo poprvé, ale Harryho tělo tuhne.

"Čau, kocourku," usměje se na něj sladce, hladíc ho po tváři. Je sice extrovertní a otevřená, avšak nikdy by nesedala na klín klukovi, se kterým nechodí, pokud by si o něm nemyslela, že kope za jiný tým.

A přesně v téhle věci se nechápou. Harry si totiž její činy vykládá za její náklonnost, ačkoliv tomu občas jen těžko věří, což ho znervózňuje, protože furt musí myslet na to, jak jí taktně naznačit, že nemá zájem.

"Jak se máš? Ty se mnou nemluvíš? Musím ti něco vyprávět…" bombarduje jej otázkami, ale on umí frekvenci jejího hlasu bezpečně ignorovat. Zadívá se na její temně fialovou rtěnku, která jí, nejspíše kvůli její bledé pleti, absolutně nesluší. Ano, je svým způsobem milá a krásná, ovšem častým narušováním Harryho osobního prostoru si zaslouží i přízvisko dotěrná.

Kudrnatý mladík však zaznamená pohyb někde za jejími zády a srdce mu zběsile tluče, neboť učitel psychologie doráží do třídy před zvoněním. Bezstarostně si rovná věci na katedře, jenže Harry teď nemůže opěvovat jeho krásu. Ne když musí neustále myslet na onu fotku z jeho kabinetního stolku.

Má opravdu krásného přítele, se kterým Harry nemůže soupeřit.

"Co děláš dneska večer? Mohla bys přijít ke mně; ty já, ty víš, co myslim," vyhrkne náhle a rázem zkoprní. Hrůzou otevře ústa, zatímco svou pozornost upírá na Barbaru, neschopen uvěřit, že ta slova vyslovil. Moc chce, aby ho zfackovala, protože on touží po Louisovi a nemůže takhle někoho zneužívat.

"… C-cože?" Zděšená byla i hnědovláska, třeštící své modré oči na kluka naproti ní. Její gay radar se nikdy nemýlí, musí si z ní dělat srandu. Nezastírá, že není hezký, ale ona je pevně přesvědčena, že má co dočinění s homosexuálem. A ona ho z toho klidně usvědčí i proti jeho vůli.

Harry jen naprázdno polyká, nevzmůže se ani na hlásku, neboť jej nenapadá nic, co by mohlo situaci zlepšit.

"Jo, tak jo," najde Barbara samu sebe říkat, čímž kudrnatého naprosto odrovná. Sama je zaskočena, v hlavě vzduchoprázdno, avšak přeci jen to dokáže maskovat lépe než Harry.

Ten začne uvažovat. Nemůže jí říct, že nemá čas, protože je to kretén. Nemůže jí říct, že vtipkoval, protože je to kretén. Nemůže jí říct žádnou sarkastickou narážku, podle níž by pochopila, že to tak nemyslel, protože je to kretén a nemá na sestavování takových slov správně naorientovaný mozek.

A tak mu zbývá se jen pomodlit.

Čeká a doufá v komplikace, ale žádné nepřicházejí. Vzhledem k tomu, že James není ve škole, nemá ani komu sdělit svou bizardní situaci. Chvíli sice přemýšlí, že mu pošle sms, ale neví, co by do ní napsal. Budu mít sex s holkou? Radši ne, James by se mu vysmál.

Na večeři je rodina Styles-Twistových pozvaná k babičce. Anne sice Harryho notnou dobu přemlouvá, ať jde s nimi, jenže Robin, Harryho nevlastní otec, se postaví na jeho stranu. K hrůze mladíka z nějakého důvodu odhadne Robin jeho záměr, neboť mu, když na chvíli osamotní v kuchyni, vyndá z vlastní peněženky kondom, vloží mu ho do zadní kapsy kalhot a řekne mu, ať to hraje na jistotu, poplácávající jej po rameni.

Harrymu se udělá tak špatně, že si musí jít opláchnout obličej do koupelny pod hodně studenou vodu. Následně zavře kohoutek a vydýchává se, zapřený rukama o umyvadlo.

Nesnáší se, nesnáší se, nesnáší se, nesnáší se, nesnáší se, nesnáší se, nesnáší se, ne-

Jeho sebenenávist přeruší zvonek a on si konečně uvědomí, že je v domě ticho. Hodina H nastává. Cestou ke dveřím se třikrát přerazí o Daisyiny hračky, přičemž zalituje, že třeba neuklouzl a nezlomil si vaz. Tak moc sebe a svou nevymáchanou pusu a svůj nepřemýšlející mozek nesnáší.

"Tak pojď dál, Barb," vykvíkne a odklidí své roztřesené tělo z cesty, aby mohla vejít dovnitř. Nervozita a nejistota otřásá celým jeho tělem, neboť mu Barbara nepřijde vykolejená, když je schopná nakráčet k němu domů ve vínovém tričku s obrovským výstřihem, které krásně zvýrazňuje její přednosti.

Harry se ale plete, Barbara je nervózní, jenom to prozatím dobře skrývá. Ačkoliv očekává, že se Harry každou chvíli svlékne a odhalí duhové boxerky s nápisem Jsem gay a po zbytek večera budou usrkávat z koktejlů různých barev s nízkým obsahem alkoholu, malovat si nehty a koukat na seriály.

"Uhm…" Neví, co říct, přestože jako dospívající dívka většinou nemá problémy s mluvením. Stojí tedy jen tak na chodbě, nejistě hledící na Harryho.

"Nedala by sis víno?" vyhrkne Harry náhle, když si vzpomene, že mají v lednici načatou láhev Chardonney.

"Jo, rozhodně," přikývne Barbara horlivě. Sklenička vína by jí bodla, a tak úlevně následuje Harryho do kuchyně.

Sleduje, jak vyndává dvě skleničky na víno, do nichž o minutku později nalévá červenou tekutinu. Až když jí skleničku podá, napadne ji, co by mohla říct.

"Tak na nás," usměje se a koketně na něj mrkne, když ji zvedá k přípitku. Harry si s ní ťukne, ale hned se nenapije. Musí si odkašlat, aby zakryl své rozčarování nad její volbou slov.

"Na nás," zamumlá Harry, myšlenkami jinde. Bylo by jednodušší, kdyby tu byl s Louisem? Ani alkohol jeho zneklidnění netiší. Spíše naopak.

"Takže?" zeptá se Barbara v očekávání, když jsou obě skleničky vypité a odložené na kuchyňské lince.

"Takže?" zopakuje kudrnatý nervózně. Zapomněl snad na něco? Čekala, že pro ni uvaří večeři? Měl se předtím osprchovat? Jak můžou být ostatní kluci tak sebejistí, když přijde na sex a na věci s ním společné? Louis by ho nenechal se takhle trápit, převzal by iniciativu a postaral by se o něj zrovna tak, jako po tom epileptickém záchvatu.

"Půjdeme k tobě do pokoje?" usměje se sladce hnědovláska, ačkoliv se na to vůbec necítí.

"Jo, jasně," hlesne poraženecky Harry. Barbara jde tentokrát vedle něj a drží ho za zpocenou ruku. Víc cringy už to snad být ani nemůže. Přes vlastní nervozitu nevidí nervozitu toho druhého.

"Máš moc hezký pokoj," okomentuje Barbara zdvořile, ale spíše než na jeho pokoj se dívá na něj. Hledá v jeho obličeji jakýkoli náznak, že jde pouze o vtip.

"Můžu pustit nějaký film, kdybys chtěla…?" nabízí Harry hned ochotně a ukazuje palcem za sebe ke stolu s notebookem s vidinou, že by se toto celé dalo ještě oddálit, že by Barbara třeba usnula během filmu a k ničemu by nemuselo dojít.

Jenže dívce malého vzrůstu dochází, že věci musí trochu urychlit, jinak z něj přiznání, po kterém tolik prahne, nedostane. Přiblíží se k němu ladně jako šelma, obtáhne své rty smyslně jazykem a poví mu: "Já chci jedině tebe." Stoupne si na špičky, ale ani tak na jeho rty nedosáhne, proto mu zaplete prsty do vlasů, čímž ho donutí se sklonit a vyplašenému Harrymu nezbývá nic jiného, než ji políbit.

Jejich polibky jsou… mrtvé, bez jiskry, bez spalující vášně. Barbaře vadí, že ji líbá dost submisivně, to je obvykle její role, a Harry je zklamaný, že to není Louis. Jakmile jeho mysl ale napadne, že by to mohl být Louis, promění se v dravé zvíře. Začne žádat jazykem o vstup do jejích úst, a když se podvolí, jemně pošimrá její vrchní patro. Poté přesune pozornost zpět k jejím rtům, jež operovává jako narkoman svůj heroin. To vše za představy, že to je Louis.

Když se odtáhne, Barbara je bez dechu a dokonce si uvědomí, že jí maličko zvlhly kalhotky. Nerozumí tomu, ale jestli se opravdu v Harrym tak fatálně spletla, hodlá toho využít.

"Pojď," pobídne jej, přičemž se mu vyškrábe doprostřed postele. Harry nervózně leze za ní a ona si na něj okamžitě sedá.
Spojení jejich rtů je nyní synchronizované, ale za cenu toho, že si s Harrym hraje představivost a každou chvíli skutečně nabývá na pocitu, že se na jeho klíně vyskytuje Louis. Při tom pocitu Barbaru něžně kousne do rtu a ona táhle zasténá.

Odtáhnou se a hnědovlásku napadne, že si přetáhne své vínové tričko přes hlavu. Harry ji poté začne líbat na krku, čímž lehce rozpohybuje její boky.

Realita jej udeří v momentě, kdy Barbara vezme nejdříve jeho levou ruku, aby ji položila na svá prsa ukrytá v černé, krajkové podprsence, a pak i jeho pravou, kterou přistrčí k jejímu zapínání.

Harry ztuhne. Co má dělat? Co takhle kluci dělají? Louise si takhle představit nemůže, ten by podprsenku neměl.

"Na co čekáš?" pobízí jej Barbara s vítězoslavným úsměvem na rtech. Nemýlila se. Heterák by takhle neváhal.

Harry ji jí tedy neochotně na druhý pokus rozepne, ale spíše to přičítá svému neštěstí, neboť se mu do toho doopravdy nechce. Barbara ji odhodí stranou a on při pohledu na její obnažený hrudník téměř vytřeští oči. Ne že by nebyla pěkná, disponuje hezky plnými a přírodními trojkami, ale jeho představa, že by si měl s jejími prsy hrát, dost odpuzuje.

Barbara se pod jeho zrakem nervózně ošije. Už dávno není stydlivá malá holka, má se vesměs ráda, ale zároveň si je vědoma například jejího nepevného bříška, na kterém se díky její pozici v sedě vytvořily tři rolky, z čehož má občas menší komplexy.

Harry se jí po notné chvíli podívá do obličeje, ihned se mu sevře žaludek, když vidí ten její drobný úsměv a modré oči, které září dobrotou. Tohle jí udělat nemůže, nemůže s ní spát, když chce pouze a jedině Louise. Tohle není on.

"J-j-já nemůžu, promiň," vydechne žalostně. Začne si mnout obličej, protože má pocit, že na něj přichází emocionální výlev a ten rozhodně nechce zažít před Barbarou. Přijde mu hrubé shodit ji ze svého klína, a tak se jen zakloní, aby ustoupil od jejího osobního prostoru alespoň.

"Neomlouvej se, Harry," chlácholí ho hnědovláska. Nutno dodat, že i jí se významně ulevilo. Překoná svůj reflex zakrýt si nahý hrudník a stiskne mu soucitně rameno, neboť neumí vycítit, že Harry teď chce být sám.

"Jak dlouho už víš, že jsi gay?" Kudrnatého tato otázka hluboce zasáhne. Zakucká se a z očí se mu začnou drát slzy ven. Všechno pokazil. A ta jeho nechutná a neochvějná touha po Louisovi přesto stále zůstává.

"Prosímtě, běž pryč," špitne. Tuší, že Barbara si to nenechá pro sebe a nechce toho před ní vykváknout ještě víc. Chce brečet sám.

Vzlykne, horlivě si utíraje slzy.

Barbara má pocit, že něco zvorala, a hrozně by mu chtěla pomoct, jenže neví jak, tudíž udělá to, oč ji žádá. Když je oblečená, neodpustí si však malou poznámku: "Není to nic, za co by ses měl stydět. Není to ostuda, je to v pořádku. Je to normální."

Harry na ni jen hledí s bolestným výrazem ve tváři. Nemůže jí říct, že je to ostuda, poněvadž je naprosto posedlý jejich učitelem.

Dívka nakonec vycítí, že její přítomnost tu doopravdy není chtěna. "Ahoj," rozloučí se smutně.

Harry padne na postel, nyní už nechávaje svým emocím volný průchod. Brečí, vzlyká, až z toho nemůže popadnout dech, přitom stále myslí na to, jak moc si přeje, aby tam s ním Louis byl, aby ho objal a hladil a uklidňoval tak, jako to umí jedině on.

Má přítele, má přítele, má přítele, má přítele, má přítele, má přítele, má přítele…


Jakmile se trošku uklidní a přestane vzlykat, slzy mu však stále smáčí tvář. Dojde si ke stolu pro telefon a zase zapluje do postele. Potřebuje se vypovídat Jamesovi, ale svému hlasu momentálně nevěří, a tak se rozhodne pro zprávy.


20:03: podelal jsem to
20:04: jsem jeste ve vetsich srackach nez jsem si myslel
20:08: chtel jsem se vyspat s barb
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 23. července 2018 v 20:59 | Reagovat

¨Harry je ale pako bylo mi jej líto ale musela jsem se smát.

2 Ellight Ellight | 25. července 2018 v 15:10 | Reagovat

Chudinka malý. :(
Barb by si mohla najít slečnu, to by byl moc pěkný námět na díl povídky, if you know what I mean. ^^

3 Michelle Michelle | Web | 9. října 2018 v 18:38 | Reagovat

Tuhle povídku mám hrozně ráda, a stejně jako si I was waiting on a different story se nemůžu dočkat, až se to pořádně rozjede, má to skvělej potenciál.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama