2. It's easier to be alone

10. srpna 2018 v 10:23 | Jenn |  Just hold on


Tak schválně, kdo si ještě tuhle povídku pamatuje? Nebo jste si museli znovu přečíst prolog a první díl?

Věnováno Ellight, Karin a hlavně pro koho jiného než pro Kris

Doufám, že se vám bude pokračování líbit.

PS. Slibuji, žev příštím díle se už opravdu objeví Louis a ne jen zmínky o něm.



Pov Briana
Čekala jsem na chodbě, dokud Freddiemu nedodělají všechny potřebné vyšetření. Lékař se mě ptal, jestli budu s ním, ale já s ním dovnitř nemohla. Už tak na mě toho bylo hodně. Nedokázala bych se dívat na další krev.

" Paní Jungwirthová, váš syn je v pořádku. Vyšetření neprokázalo žádné vážné zranění, žádné poškození mozku ani krvácení. Jenže rána byla dost velká, takže jsme tam museli dát stehy. Za pár dní je vytáhneme. " Hrozně se mi ulevilo. Můj syn je v pořádku. Zvládl to. Děkovala jsem bohu, za to co pro mě a mého syna udělal. Jen jsem si přála, aby zachránil i toho kluka.

" Ale byli bychom rádi, aby tady ještě aspoň 2 dny zůstal na pozorování. Stěžuje si na bolesti hlavy, ale to se předpokládalo. 2 dny si ho tady necháme, jen pro jistotu, kdyby se mu náhodou přitížilo. Nejlepší by také bylo pro vašeho syna, aby jeden z jeho rodičů s ním tady zůstal. Nereagoval by tak špatně na to, že bude muset zůstat v nemocnici, kde nikoho nezná."


"Určitě. Já s ním zůstanu. " S něčím takovým jsem vlastně počítala potom, co jsem tady seděla na chodbě. Vlastně jsem přemýšlela o hodně věcech.


"A co ten kluk? Jak je na tom? " Musela jsem se zeptat. Musel a jsem vědět, co s ním je. I když je to musel být blázen. Ale blázen, který mi zachránil dítě. A za to mu nikdy nebudu moct dostatečně poděkovat.

"Lituji, ale informace o stavu pacienta vám nemůžu sdělit, pokud nejste rodinný příslušník. Bohužel nemá u sebe žádné doklady ani telefon, takže ho bohužel nemůžeme nikoho kontaktovat, dokud se pacient sám neprobudí. " Odvětil mi doktor.

"Já vím, že mi žádné bližší informace nedáte, ale chci vědět, jestli bude v pořádku. "

"Je stabilizovaný, ale nedokážeme říct, jestli je z toho úplně venku. Víc vědět budeme časem, až se probudí. Víc vám říct nemůžu. "

"Děkuju vám. " Doktor mi jen pokýval hlavou.

"Sestra vám pak ukáže pokoj. " Už se chystal k odchodu.

"Můžu se za ním jít podívat? " Doktor náhle pochopil, že myslím toho kluka. Chvíli se na mě díval, přemýšlel, co mi má odpovědět.

"Dnes už ne. Až zítra. Potřebujete si všichni odpočinout. " A s těmi to slovy odešel.

Ještě chvíli jsem čekala a pak nás s Freddiem sestřička dovedla k pokoji. Když odešla, zavolala jsem Louisovi, otci Fredieho a vše mu řekla, co se stalo. Trochu jsem se bála. Sice nejsme spolu, ale pořád jsem se bála, že mi to dá za vinnu. Naštěstí to se nestalo. Byl strašně starostliví. Chtěl ještě dnes přijít za námi, ale to jsem mu naštěstí vymluvila. Stejně mi slíbil, že se za námi hned ráno přijde. Neměl starosti jen o Freddieho, ale i o mě. Což způsobilo, že jsem se cítila aspoň trochu milovaná, i přesto že mi řekl, že byla chyba se mnou spát. Chyba, kvůli které má syna.

Není to tak, že by ho nemiloval nebo mě neměl rád. Jen vždy chtěl rodinu s člověkem, kterého bude milovat, a když jsem se ho snažila přesvědčit, že jsem pro něj dost dobrá, nikdy tak o mě neuvažoval. Bere mě jen kamarádku a teď i matkou jeho prvorozeného syna.


Ze začátku mě to mrzelo a hlavně i ranilo. Jenže vím, že patříme k sobě a já na něj budu čekat, dokud si to neuvědomí. Dřív nebo později nakonec uzná, že já jsem pro něj ta pravá. Jsem součástí jeho rodiny a i navždy jí zůstanu.

Pov Niall

Temnota. Nic jiného tu není. Jen temnota a ticho.

Snažím se otevřít a zavřít oči, doufajíc, že se objeví tzv. Světlo na konci tunelu. Čekám, zkouším znovu zavírat a otevírat oči, křičet, ale nic nepomáhá. Stále jsem v tom strašidelném tichu temnoty sám.

Už ani nevím, jak dlouho tu jsem. Připadá mi to jako věčnost. Ani nepoznám, jaká část dne je. Zkouším usnout, jenže to nepomáhá, i tak jsem v temnotě, která není odlišná od téhle. Doufám, že až se probudím, budu vidět světlo.

" Mami? Tati? Je tu někdo?" Naposled zavolám do temnot tohohle místa, i když tuším, že je to zbytečné. Jsem tady úplně sám. Nevím, jak se z toho dostat. Nastražím uši, jestli náhodou něco nezaslechnu. Napínám i zbytek smyslů, jestli náhodou neucítím teplo nebo vítr na své pokožce, ale stejně jak světlo, nikde nic není.

Vůbec se mi to nelíbí. Myslím, že se zblázním. Jsem vyčerpaný. Nedokážu svoje tělo kontrolovat, takže se mi slzy derou do očí. Začínám věřit tomu, že odsud se už nikdy v životě nedostanu. Už navždy tu budu. Sám. Jak to mám zvládnout? Je tohle druhý břeh? Proč jsem tu sám? Uvidím ještě někdy někoho?


Bohužel nebo spíš Bohudík, že i v tomhle stavu jsem dost vyčerpaný, takže na mě přichází únava. Lehnu si do temnoty, dokud mě ticho neukolébá do spánku.
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kris Kris | E-mail | Web | 10. srpna 2018 v 17:00 | Reagovat

Přiznám se, že já jsem ta ostuda, co si musela přečíst znovu prolog i první díl, to hlavní, co se tam stalo, jsem si pamatovala, ale všechno rozhodně ne. Ale nelituju toho, znovu se mi potvrdilo a ukázalo, proč tvoje psaní tolik miluju.
Myslím si, že tvoje psaní zaznamenalo velký progres, ne že by někdy bylo špatné - TO NE - ale dle mého je vždycky co zlepšovat, vždycky je kam se posunout, protože když se smíříš s myšlenkou, že už je to nejlepší, jak jen to může být, že už to lepší být nemůže, tak dojde ke stagnaci a to nikdy není dobrý.
Miluju tvoje popisování emocí a pochybností, v tomhle dílu jsou to konkrétně všechny ty otázky, co si Niall klade. A těším se na Louise, protože doufám, navzdory těžké situaci, že do povídky přinese trochu světla i pohody. I kdyby to měla být jen špetička.:)
Je to dokonalé, Jenn♥

2 Karin Karin | 10. srpna 2018 v 20:56 | Reagovat

Krásně napsané musela jsem si přečíst začátek.

3 Ellight Ellight | 13. srpna 2018 v 22:07 | Reagovat

A to já se k prvnímu dílu ani prologu vracet nemusela, utkvěly mi v paměti. ^^
Těším se, až se Louis objeví v povídce. ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama