21. Caught Up In The Moment

25. srpna 2018 v 17:43 | Kris |  You Are The Only Exception

Hey loves, trochu mi to trvalo, ale zase tady pro vás mám něco k počtení:)

Mám takový pocit, že tahle povídka je jeden velký clickbait, protože to, co jsem vám slíbila na začátku, se ještě nestalo :D Ale už to fakt bude brzo, slibuju O:)


Tenhle díl je celý jenom o Harrym - nepopsala jsem luštění křížovek, omlouvám se Ellight a Karin, protože už se fakt budu soustředit na ten trojlístek. Je to taky zatím nejdelší díl YATOE a to tam není žádný sex!! :D


Děkuju za přízeň.♥

Hrozně miluju Jamese Baye, pardon O:)






"A co uděláme s ním?" kývl barman s pokožkou černé barvy směrem k hromadě svalů, masa a kostí svalené na baru, které dominovala hlávka kudrnatých vlasů, když už měli po zavírací době.

"Co by?" pokrčil rameny tmavě zrzavý hoch a odložil poslední skleničku, kterou vyleštil dosucha. "Zavolám mu taxíka." Prosmýkl se za postavou svého kolegy, ale ještě se na něj otočil. "Ty to tu zatím douklidíš, že jo?"

"Vychcánku," Nagi Bonilla nevěřícně zatřásl hlavou, a aby svá slova zdůraznil, vytáhl na něj svůj vztyčený prostředníček. S drzým protočením očí se však, i když neochotně, odebral do kuchyně pro mop, aby vytřel.

"Harry?" položil mezitím zrzek opatrně ruku na rameno roztomile opilého mladého muže, jenž se s trhnutím zvednul do vzpřímeného sedu a upřel na něj své zelenomodré oči, nad čímž si musel zrzek skousnout ret.

"Jarede," zapředl Harry jeho jméno, jenom s velikým štěstím se nepřeřekl, a vztáhnul k němu ruku. Chtěl se dotknout jeho krásného obličeje, avšak dosáhl pouze na jeho bok, z druhé strany poté přidal i svou druhou ruku.

Jmenovaný se pousmál nad jeho roztomilostí. Od začátku věděl, že nalévat mu byl špatný nápad, jenže s narůstajícím promile alkoholu v krvi se zvyšovala i jeho přítulnost, ačkoliv se jeho slovník oklestil převážně na tři věty. 1. Niall je čůrák. 2. Louis je kokot. 3. Ty jsi miláček. Jared neznal ty dva muže, ani nevěděl, co provedli, ovšem přijímat lichotky mu stejně jako komukoliv jinému nedělalo žádný problém. To, že to byl takový krasavec, byl jen velmi, velmi příjemný bonus.

Něžně stiskl jeho ruce na svých bocích, "Půjdeme ven, zavolám ti taxíka a ty půjdeš hezky spinkat, jo?" promluvil k němu jako maminka snažící se přesvědčit po dobrém své dítě, aby učinil správné rozhodnutí a tu kaluž obešel.

"Když půjdeš se mnou," zavrněl kudrnatý svůdně, ale Jared se to rozhodl ignorovat, neboť nepotřeboval, aby mu zrovna teď stál. Namísto toho se k němu sklonil s lehce pokrčenými koleny a vytvořil mu silnou oporu, zatímco se Harry snažil vstát. Přehodil si jeho pravou paži přes rameno, nechávaje jej se na něj tisknout a hlavu mít mezi ohbím Jaredova krku a prsním svalu, poněvadž z něj sálalo příjemné teplo.

"Tak pojď, pomalu, opatrně," broukal zrzek tiše se rty u spánkové kosti kudrnatého, zatímco je velmi pomalým tempem vyváděl pryč z baru. Tomu přihlížel i Nagi, který už se vrátil z kuchyně s mopem, ačkoliv se mu koutky úst úsměvně vlnily nad tou směšností, a bezmocně na svého kolegu lomeno kamaráda křičel: "Tak ty si 'deš šukat a já to tady mam za tebe vodpracovat?! Ať ti to karma na dětech oplatí!"

Jared se zasmál, nadále jej ale ignoroval, protože měl plné ruce práce s Harrym. Venku se zastavili několik dlouhých kroků od vchodu do metra, zrzek se otáčeje k opilému mladíkovi čelem. "Prozradíš mi svojí adresu, hm? Aby tě mohl taxík odvést domů?" Mimoděčně jej hřbetem ruky pohladil po tváři, netajil se svým úsměvem, jakmile pocítil Harryho zachvění těla z tohoto nepatrného doteku.

Už se chystal sáhnout do své zadní kapsy džín pro telefon, avšak ruka jeho společníka ho zastavila. "B-bydlím dva bloky o-od-odsud. Dopr-provoď mě, ko-kocou-kocourku," škobrtal Harryho jazyk o výslovnost slov. Jaredovi se líbil. Líbil se mu i jeho opilý stav, kdy ztrácel zábrany, choval se spontánně a říkal věci, které střízlivým lidem často připadají nevhodné a raději drží jazyk za zuby, vystrašeni možností vlastní ostudy.

"Jsi hrozně na sračky, co?" pronesl řečnicky, avšak přistoupil na jeho nabídku mimo jiné i kvůli tomu, že to mohlo oddálit uklízení po směně pro dnešek nadobro.

"Pojď sem, ponesu tě." Možná v tom stálo trochu exhibicionismu, chtěl se mu předvést. V následující chvíli jej popadl do náruče jako novomanžel novomanželku, když se ji chystá přenést přes práh.

Ztuhnul, když si uvědomil, v jaké blízkosti se nacházel Harryho obličej. "Ty seš t-tak, t-tak chr-chr-chrabrrr-chrabrej," vyžbleptnul kudrnatý, přičemž mu malý proudek slin stekl po bradě, a ačkoliv to nebylo nic přitažlivého, Jareda to tak docela neznechutilo, spíše jen rozesmálo.

"Asi budu zvracet," prohlásil mladší poté, co se jeho rytíř dal do kroku, na což jeho žaludek nelibě zareagoval. Jared se zarazil, okamžitě ustávaje v chůzi, zatímco se v něm dmula panika, co by měl udělat. Měl by ho opustit a vzít nohy na ramena? Nechat ho vyzvracet se na něj?

"Ne, dobrý, tak nebudu," Harry se krátce zamyslel, avšak toto ujištění znovu rozpohybovalo zrzkovy nohy, načež si opřel hlavu o jeho prsní svalstvo. Kolíbavá chůze Jareda podporovala jeho ospalost.

Zrzek se domníval, že nyní bude mít možnost popřemýšlet o tom, co vlastně vyváděl, ale jeho svaly na rukou dle něj dostávaly neočekávaně zabrat. Už to byl nějaký ten pátek, kdy se naposledy dostal do posilovny, a tak se soustředil na pravidelné dýchání, snaže se bolest ignorovat.

Marně. Po prvním bloku to musel vzdát, předtím ale ještě varoval Harryho: "Promiň, už to nevydržim." Mladší z dvojice se díky Jaredově manipulaci s jeho tělem ve snaze postavit jej na zem patřičně probral, avšak jeho mysl stále zatemňoval alkoholický opar.

Jared se vrátil zpět k taktice podpůrného opěráku a za pomalé chůze byl od Harryho častován slovy jako nádherný, miláček, dokonalý, andílek, božský. Ani neměl čas se nad jeho slovy zardět, začínal si uvědomovat, že neměl překračovat linii barman-zákazník.

"Hazz, kterej vchod je tvůj?" přezdívka mu z úst vyklouzla čirým omylem, ale pohled nejvyšší roztomilosti, jaký mu oslovený věnoval, si bezpečně uzamkl do svého srdce.

Harry kývl hlavou směrem ke vchodu, ke kterému jim zbývalo minout dva obytné domy. Jared ho doprovodil až k domovním dveřím, celou dobu zůstával trpělivý a opatrný. "Kde máš klíče?" dožadoval se hned, jakmile se zastavili, neboť nevěřil, že by byl Harry v tomhle stavu schopen si sám otevřít.

Ten naklonil hlavu nepatrně na stranu a střelil nevinným pohledem po Jaredovi, než jej přesunul k zadní kapse kalhot. Jared pochopil, nevěřícně kroutící hlavou nad faktem, že ačkoliv byl Harry totálně na sračky, nezabraňovalo mu to v bezostyšném flirtu.

Výzvu však přijal, snad díky jeho odvážné, extrovertní nátuře, a jeho ruka skutečně zamířila do těch míst, kam mu pokynul Harryho zrak. Nešlo mu neotřít se s ní o Harryho zadek, který byl měkký i pevný zároveň, a najednou se jeho kuráž vytrácela, jelikož se mu nedokázal podívat do očí.

Namísto toho přistoupil ke dveřím a na čtvrtý pokus je otevřel, poněvadž se stále neodvažoval s ním komunikovat.

"Tak prosím, princezno," zatrylkoval, otevíraje dveře dokořán, ovšem když se k Harrymu otočil čelem, zarazily ho jeho rty na těch svých. Prvním instinktem se mu stalo sevřít pevně boky jeho vrávoravé postavy, až poté se plně ponořil do jeho hladových polibků, jež mu oplácel se stejnou razancí, kompletně ignorující jeho lihovinový dech.

Prudký dopad na zem pro něj byl moment, kdy Harry začal třít jeho rozkrok. Ihned jejich líbání utnul a poodstoupil, aby udržel jejich vzdálenost na délku jedné drobné paže. "Musíš jít ihned dovnitř," Jaredova vnitřní rozpolcenost se zračila i v jeho tváři, což Harryho obrovsky znejišťovalo, "nebo nad sebou ztratím kontrolu a udělám něco hroznýho." Ramena kudrnatého sklíčeně poklesla nad přirovnáním jejich intimního aktu k něčemu hroznému.

"Běž se vyspat. Zítra ti zavolám, jo?" pohladil jej zrzek po tváři, čímž si ho znovu získal. Pokýval hlavou na souhlas a ukradl si pro sebe ještě jeden horký a vlhký polibek, než zmizel i s klíči v útrobách domu.

Až poté si Jared uvědomil, že si telefonní čísla nevyměnili.

:)

"Nechápu, proč 'sme museli jít zrovna sem, vždyť 'sme tu nikdy předtím nebyli, tak proč teď?" brblal Danny naoko následující večer, když ho Harry zatáhl do toho samého baru, kde se noc předtím tak… posilnil alkoholem. Musel to zkusit, neboť doufal, že Jareda zase uvidí.

"Mám to blízko domů," pokrčil Harry výmluvně rameny a zdálo se, že Dannymu toto jako důvod stačilo, jelikož krátce přikývl na souhlas. "Jdi si sednout. Donesu pití," instruoval ho s očima přilepenýma na barmanech.

Vzhledem k tomu, že bylo teprve půl osmé, nekonal se tak veliký nával lidí. Harry očima přeskakoval z jednoho barmana na druhého, než se dopočítal pěti se zjištěním, že ani jeden z nich nebyl atraktivní zrzek s hnědýma očima. Pocítil hořké zklamání, ze kterého se mu ani pít nechtělo. Celý den v jeho těle vřelo natěšení spojené s představou, že ho zase uvidí, že s ním bude mluvit, dokonce se mu podařilo ignorovat Nialla s Louisem, jak pravděpodobně prováděli transplantaci jazyků před třídou, a najednou to všechno bylo pryč.

"Sním či bdím," ozval se mužský hlas u jeho levého ucha, přičemž jeho postava stála za ním, "snad mě zrak nešálí. Zdali-pak je toto ten krásný mladý muž, co se tady včera tak vesele rozjel?" Dával si záležet na vyslovení každého slova, jeho dech lechtal Harryho zátylek. Harrymu se po tváři roztáhl široký úsměv, jako kdyby mu ji měl roztrhnout, a musel se zhluboka nadechnout, než se otočil.

Stál tam. Jared ve své plné kráse. Tentokrát ho ale nezdobila černá zástěra, na sobě měl tmavé denimové kalhoty a hnědou kostkovanou košili. "To bych se měl asi za včerejšek omluvit, co?" Harry zneklidnil, paty tlače do země.

"Můžem to smáznout, když mě necháš koupit ti pití," obdařil ho zrzek zářivým úsměvem s odhalenými zuby. Harry si poprvé všimnul jeho australského přízvuku. "Pokud tamto teda nebyl tvůj kluk," ukázal zvědavě někam k místům, kde pravděpodobně Danny seděl, avšak Harry z něj nedokázal spustit zrak a až moc horlivě zavrtěl hlavou.

"V tom případě se to už nese, pane," věnoval mu pokřivený úsměv, přičemž se nepatrně dotkl jeho ramene, zpoza kterého na něj Nagi Bonilla za barem spiklenecky mrkal.

Harry, lehce omámen, vyhledal Dannyho. Nervózně k němu přistoupil, mnouce si ruce, nevědě, co říct.

Dřív, než se k němu stihl posadit na dřevěnou lavici, Danny vstal. "Nechám vás o samotě. Už chápu, proč 'sme museli jít sem," podíval se na Harryho vševědoucně s nepatrným úsměvem na rtech. I z takové vzdálenosti si všiml onoho jiskření, které mezi nimi problesklo.

"Ale to - " začal se Harry bránit, záhy byl však utnut.

"To je v pohodě, Hazz. Už jsem si tady rozjel oční šukačku s tamtou kočkou," pokýval Danny hlavou k pohledné brunetce, jež seděla ob tři stoly naproti a snažila se je nenápadně pozorovat.

"Užij si to," pošeptal mu ještě do ucha, když jej krátce objal.

Harry u stolu dlouho sám neseděl, tudíž mu moc prostoru pro panikaření nezbylo, Jared zanedlouho přiběhl se dvěma skotskými bez ledu a posadil se k němu možná až příliš blízko, do volného místa mezi nimi by se vešla akorát tak čivava, téměř se stehny dotýkali.

Jared nic neříkal, jen ho s drobným úsměvem hrajícím na rtech upřeně pozoroval, a tak Harry musel přerušit mlčení. "A ty… sem takhle chodíš často, i když nemáš šichtu?" Se zběsile bijícím srdcem uchopil svou sklenku.

"Ne, to vůbec. Tohle bylo poprvé," uchechtl se zrzek. Pak jeho výraz malinko zvážněl, zatímco se natočil horní polovinou těla k němu. "Víš, cejtil jsem se jako kretén, že jsem si o to tvoje číslo neřekl. Chtěl jsem se za to fakt praštit pánvičkou," prozradil mu upřímně a smích, jaký si za to od Harryho vysloužil, zněl jeho uším jako rajská hudba.

"Pak mě napadlo, že možná, ale fakt jenom možná, se tady znova ukážeš. Tak tu čekám už od čtyř," zazubil se, pomalu pokládaje svou ruku na kožené opěradlo za Harryho záda.

"Co mi to jenom děláš?" zašeptal cíleně pro uši kudrnatého. Harry si náhle začal uvědomovat jeho přítomnost až přespříliš. Jaredova kolínská mu vyšplhala přes nosní dutinu až do mozku, jeho teplo, které z něj sálalo, ho nutilo se nejistě vrtět a odložit sklenku zpět na stůl.

Chtěl se vrhnout na jeho rty, avšak roztažená dlaň na jeho hrudi ho rozpačitě zastavila. "Víš, já to chci fakt hrát fér. Proto 'sem si tě včera nevzal domů, i když jsem fakt moc, moc chtěl," Harrymu se jeho upřímnost skutečně líbila, "ale já… nehledám vztah, víš? Nemám problém si to zopakovat nebo nespat s nikým jiným, pokud chceš, jenom se nechci vázat. Myslel jsem, že bys to měl vědět, aby to třeba pro tebe neznamenalo víc než pro mě." S velkou dávkou nervozity studoval jeho obličej v očekávání, že mu dá košem. Harry mu přišel tak jemný a roztomilý a takový typ člověka dle něj touží po něžnostech a partnerství.

Možná že i samotný Harry byl překvapen, že ho to nezarazilo. Spíše naopak, když se nad tím krátce zamyslel, on také nechtěl vztah. "Já taky nechci vztah," zopakoval svou myšlenku, "spíš… hledám odrazovej můstek. Nedávno jsem se docela dost zklamal." Způsob, jakým mu Niall ublížil, ho zanechal lehce dosažitelným pro všechny a on byl rád, že natrefil zrovna a Jareda.

"Může za to ten Louis?" zeptal se zrzek se zájmem, čímž Harryho vyplašil, neboť ten nevěděl, která bila. Podsadil se, pravou nohu pokrčil a nechal ji odpočívat na lavici mezi nimi, načež pokračoval: "Nebo jsi zmiňoval ještě jednoho, ale to jméno si nepamatuju. Dost jsi nadával," připustil se smíchem.

Harrymu se neuvěřitelně ulevilo, ačkoliv nedokázal zabránit zčervenání jeho tváří. Ale s Jaredem se o Louisovi ani o Niallovi nechtěl bavit. "Ne, to ne," odpověděl krátce, díky čemuž si zrzek o celé situaci nedokázal utvořit patřičný obrázek. "Přijmu cokoliv, co mi nabídneš."

"S tím můžu pracovat."

A možná proto spolu v půl druhé ráno pomalu tančili v Jaredově pronajatém 2+1 na Wild love, přitisknutí na sobě, oděni jen v boxerkách.


Let's be reckless, unaffected

running out until we're breathless

Let's be hopeful, don't get broken

and stay caught up in the moment





 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 25. srpna 2018 v 21:14 | Reagovat

To jsem zvědavá jestli to opravdu bude jen jednorázovká.

2 Ellight Ellight | 26. srpna 2018 v 0:44 | Reagovat

Jared je cool týpek, líbí se mi... :D
A na luštění křížovek jsem se těšila, to bylo pěkně krutý nepopsat. :(
Love it, těším se na další, sweetie. ^^

3 Jenn Jenn | 8. září 2018 v 18:07 | Reagovat

Myslím si, že to jen jednorázovka pro Harryho nebude. :D
Miluju tenhle příběh a nechci vidět Nialla raněného.
Na pokračování se strašně těším. :D

4 Michelle Michelle | Web | 9. října 2018 v 18:40 | Reagovat

Víš, že tvoje psaní zbožňuju a líbí se mi všechny tvoje povídky, ale tohle je po Fighterovi moje nejoblíbenější! Mohla by jsi zveřejňovat kapitolu denně, abych měla co číst? děkuju :D
Tohle je poslední koment kterým tě dneska zahltím, ale Kris, rozhodně jsi nepřestala umět psát :3
love you :*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama