Harder to see this through the eyes of a stranger

10. srpna 2018 v 19:28 | Kris |  Teen Wolf
Pairing: Steo (Stiles Stilinski & Theo Raeken)
Tags: hurt&comfort, angst



Povídka na přání, prompt na ní mi ležel na wattpadu asi přes měsíc, takže... je to asi čtyřikrát přepisovaný, omlouvám se, jestli to nedává smysl. Chápu, co lidé na Steovi vidí, ale... it felt like I was cheating on Sterek you know?

Kdyby mi chtěl někdo dělat úvodky k jednodílovkám, vůbec bych se nezlobila♥


Kdybyste chtěli nějakou jednodílovku na přání, stačí napsat sem - http://world-for-directioners.blog.cz/1408/prompts-your-ff
nebo pod jakýkoliv komentář, čtu všechny♥ Jenom musíte počítat s tím, že mi to nějakou dobu potrvá no, nejsem studnice nápadů :(
To samý platí, kdybyste si třeba přáli něco určitého v nějaké mé vícedílovce, tam vám ale asi ne vždycky vyjdu vstříc
anebo si rovnou můžete napsat nějaký díl za mě *mrká obzvlášť na Ellight, Jenn a Karin*, to by byl skvělej experiment, stačí dát vědět trošku dopředu no, abych už něco neměla napsanýho :D





"Já. Mu. Ale. Nevěřim," procedí Stiles skrz zuby a tváří se, jako že poslouchá výklad Bobbyho Finstocka, s vědomím, že ho za ním sedící vlkodlačí kamarád poslouchá.

Scott se zamračí, promne si kořen nosu a nakloní se ke Stilesovým zádům. "Jsi součástí smečky. Smečka mu věří, musíš se přizpůsobit," zašeptá, unaven z této konverzace. Už ho nebaví řešit neustále nějaký Stilesův klamný dojem z Thea.

Stiles zaskřípe zuby. Na Theovi mu toho tolik nesedí, žel bohu to neumí obhájit.

V tu chvíli Scotta něco napadne a znovu se ke Stilesovi nakloní. "Víš ty co? Budete spolu trávit odteď volnej čas, abyste si na sebe zvykli." Má pocit, že nějak podobně by to řešil i Derek, kdyby tu s nimi byl. Musí se postarat, aby smečka fungovala.

"Ne, to v žádném případě," vyletí Stiles naštvaně, přičemž zvýší hlasitost natolik, že si získá pozornost i samotného Bobbyho Finstocka.

"Stilinski! Jestli můj infarkt přijde před čtyřicítkou, bude to kvůli tobě!"

Celý školní den se mu vleče, a když vkročí na školní parkoviště a nachází se v dosahu svého Jeepu, jeho nálada klesá ještě hlouběji pod bod mrazu, protože u jeho auta stojí ten… parazit.


"No to si ze mě děláš srandu!" zaúpí a mladík s ledově modrýma očima se uchechtne. "To nemyslíš vážně, že ne?" Proč to vypadá, jako kdyby se proti Stilesovi všichni spikli?"

"Máme spolu trávit veškerej volnej čas," odpoví Theo prostě s krátkým pokrčením ramen a drze si vleze na sedadlo spolujezdce, když Stiles odemkne svůj vůz. "Už se na to těším," lišácky se usměje, mrkaje na něj.

Stiles na něj jen nechápavě zírá. Na malou vteřinu zvažuje, že uteče, ale v žádném případě s ním nenechá vlastní auto bez dozoru.

"Fajn," vydechne poraženecky. Pohodlně se usadí, batoh odhodí na zadní sedadlo, přičemž ho Theo následuje a dělá to samé, vloží klíčky do zapalování a zapne svůj mix písniček z 90. let. Z reproduktorů se okamžitě začínají linout první tóny skladby Rape me od Nirvany.

"Ty," podívá se výhružně na Thea, ačkoliv ten těžce zadržuje smích, neboť je Stilesův výraz komický, "budeš zticha. Musím se soustředit," nakáže mu a spočívá v tom malinkatá lež, protože až tolik se soustředit nepotřebuje. Předpokládá však, že Theo je lepší mlčící než mluvící.

"Ano, šéfe," tlemí se mu modrooký, ale on to ignoruje.

K jeho neskonalému údivu je Theo doopravdy celou cestu zticha. Stiles po něm občas střelí pohledem, jestli náhodou není mrtvý, ovšem spatří jen jeho sebevědomý úšklebek, který neopouští jeho tvář. Najednou ho napadne, že by mohl schválně nabourat, jenže zaprvé nechce ublížit svému autu a zadruhé by to nepřežil spíš on než Theo, a tak je oba bezpečně doveze až ke svému domu.

Vzhledem k tomu, že v Beacon Hills právě mrzne, uklouzne Stiles při výstupu z auta na náledí. Asi by to byl parádní držkopád, ale Theovy ruce včas vklouznou pod jeho ramena a tím zabrání katastrofě. Nepomáhá mu však na nohy hned, skloní se k jeho uchu, aby mu do něj zašeptal: "Víš, Stilesi, ty mě možná nemáš vůbec rád, ale já ti vždycky budu krýt záda." Stilesovi z těchto slov přeběhne mráz po zádech.

"Díky," zamumlá, když znovu pevně stojí na svých nohách. Po odemčení jejich domu pustí Thea přednostně. Ten na něj už asi potřetí tento den rošťácky mrkne.

"Můžeme se třeba dívat na telku? Určitě tam dávaj nějakej záznam baseballu, ke kterýmu by se hodilo pivko, co tu určitě tvůj táta má." Stiles sporty nesnáší hned ze dvou důvodů, jeden činí jeho nadání pro ně a druhým je Bobby Finstock, přesto krátce přikývne, neboť kvůli tomu, co se odehrálo venku, nenalézá slov. Mohl ho klidně nechat uklouznout a pak se mu za to po zbytek dne vysmívat, ale on to neudělal a Stiles umírá touhou vědět proč.

Theo se po jejich domě pohybuje s neskutečnou lehkostí, jako kdyby už u nich někdy byl, a tak za ním Stiles jen bezmocně cupitá. "No neříkal jsem to?" pronese řečnicky a vítězoslavně, když z lednice vyndavá dvě plechovky piva.

O několik minut později sedí na gauči s plechovkami v rukách a důstojnou mezerou mezi nimi.

"Musí to bejt hrozný, co?" zeptá se Theo po chvíli neurčitě, čímž Stilese totálně zmate, a položí svou ruku paralelně na zadní opěradlo gauče. "Tvůj táta je furt v práci a ty seš tu furt sám."

Stilesova nechápavost se prohloubí stejně tak jako jeho vrásky na čele, maličko si od něj odsedaje. Vůbec nechápe, kam tím míří.

"A Scott, co se furt tahá s Kirou, to musí bejt taky dost těžký, co?" Hnědovlasý zatne pravou ruku v pěst. Theo mu chce doopravdy ublížit, ale evidentně spíš psychicky. "Ještě k tomu ten rozchod s Maliou - "

"Vypadni," procedí Stiles skrz zuby, nozdry rozšířené.

"Hej, v klidu," směje se modrooký, ruce zvednuté v obranném gestu. Ačkoliv se to tak nezdá, jeho záměrem není mu ublížit, jenom se neumí dostat k pointě.

"JDI. KURVA. DOPRDELE," ječí na něj Stiles nekontrolovatelně a tentokrát Theo pochopí, že už to není žádná sranda a svižně se zvedá, neboť nemá v úmyslu celou situaci zhoršovat.

Tělo hnědookého se začne divoce třást, najednou si připadá, jako kdyby v jeho těle byl znovu Nogitsune, protože nad ním nemá žádnou nadvládu. S posttraumatem už se vyrovnal, ale Theovi se podařilo trefit se ostrým šípem do jeho srdce.

Po zbytek dne si zaleze do postele, kde nalézá útěchu v bavlněném povlečení.

:)

"Vyhodil's ho?!" Téměř do něj Scott druhý den ve škole vrazí na chodbě u skříněk. Stiles je nevrlý a nevyspalý, protože většinu noci propřemýšlel, a tak se po škole spíš jenom plouží.

"Ahoj, Scotte. Ano, taky tě rád vidím," zamumlá sarkasticky a protočí oči. Proč si až doteď naivně myslel, že Scott zaujme jeho stranu? Opravdu měl Theo pravdu, že ve svém životě nikoho nemá, kdo by se o něj doopravdy zajímal?

"Můžeš přestat sabotovat všechno, co řeknu?" Scottova podrážděnost donutí oba dva se zastavit, přičemž ani jeden si nevšímá ostatních studentů, kteří procházejí kolem.

"Chci toho po tobě tak moc? Naše smečka nebude fungovat, když si navzájem nebudeme věřit," promluví ke Stilesovi o něco smířlivěji a povzdychne si. Nerozumí Stilesově nenávisti k Theovi, která se mu zdá malicherná, mají přece důležitější věci k řešení.

"Splnil jsem, co jsi po mně chtěl," namítá Stiles slabě. Celou situaci mu vysvětlovat nehodlá, poněvadž cítí to obrovské odcizení, které mezi ním a Scottem vzniká.

"Naprav to. Dneska," houkne na něj, avšak koutky úst mu cukají v úsměv, neboť mu zezadu jeho přítelkyně obmotává ruce okolo pasu. Ihned se s ní ztrácí v jejich šťastné bublině, což je důvod, proč se Stiles Kiru neobtěžuje ani pozdravit a vydává se nalézt Thea.

Šťastnou náhodou ho nalézá osamoceného v klučičí šatně, kam zapluje, aby nemusel svou cestu zkřížit s tou Maliinou. Modrooký teenager k němu stojí zády a nandavá si na sebe své tričko. Evidentně strávil volnou hodinu týráním svého už tak perfektního těla. Stiles se oklepe, aby zahnal nevhodné myšlenky, které ho uvádí do rozpaků, a rozhodne se ho ihned konfrontovat.

Nepočítá ale s možností, že ho Theo slyší a je na jeho atak připraven, jen nedává nic najevo.

Stiles je překvapen, s jakou lehkostí mu jde modrookého natlačit na školní skříňky a ještě ho otočit k sobě čelem. Jejich těla jsou na sobě natisknutá, jejich obličeje dělí centimetry, přičemž Theovi hraje na obličeji ten jeho nechutně sebejistý úšklebek, který by z něj Stiles nejradši vymlátil, a to není nijak násilnický typ.

"Ty furt jenom kecáš! Vymejšlíš si historky, jak ti na mně záleží, přitom mi chceš jenom všemožnými způsoby ubližovat! A když jednou, JEDNOU, jednou jedinkrát potřebuju, aby zalhal, tak to neuděláš, proč? Nemohl jsi mu nalhat, jak jsme si to skvěle užili a že už z nás jsou nejlepší kamarádi?!" Zapře se rukama vedle jeho hlavy tak silně, až začnou jeho kosti a klouby protestovat a on si je musí promnout.

Přesně v tento moment Theo prohodí jejich pozice a uvězní Stilese na skříňce číslo 137 svým tělem, jeho modré oči nepřirozeně září. Stiles se ale nenechává zastrašit, stále na něj hledí s urputně naštvaným výrazem, ačkoliv mu jeho vnitřnosti radí, aby vzal nohy na ramena.

"V tom by ale nebyla žádná sranda, ne? Kdybych Scottovi lhal," Theo se uklidní a znovu si ho dobírá s rozpustilým úsměvem. Na šíleně krátký zlomek vteřiny pohledem sklouzne na jeho rty, je to tak rychlé, že Stiles pochybuje, že se to vůbec stalo.

"Počkám na tebe po škole u tvého auta, jo?"

:)

Theova nesnesitelná vtíravost a Scottova nechutná nenechavost nechat věci být zapříčiní, že oba dva sedí v půl páté na Stilesově posteli s mezerou, kam by se vešel jeden stokilový člověk. Dlouhou dobu mlčí a dívají se do země, neboť ani jeden nemá co říct.

"Věřil bys mi, kdybych ti řekl, že jediný, co od začátku chci, je, abys mi věřil?" zeptá se Theo Stilese, hlas nasáklý nejistotou, načež po něm bojácně střelí pohledem. Skládá masku nedostupného, sebejistého frajera, protože má pocit, že tudy cesta ke Stilesovi nevede. Že se musí chovat opravdově. Že nesmí nic předstírat. Navíc doopravdy nechce, aby to skončilo tak jako včera.

"Eh, ne?" Hnědooký to nepokládá jako otázku, snaží se mu dát najevo, že odpověď je tak očividná, že by se na to neměl vůbec ptát.

"Víš," Theo se se zapřenýma rukama s krátkými pauzami pomalu sune blíž ke Stilesovi, "jestli je pravda, že každý máme tady na tom světě někoho, kvůli komu tu jsme, tak já jsem se narodil kvůli tobě." Už se nachází ve Stilesově těsné blízkosti, jejich kolena se navzájem dotýkají, a hnědooký teenager na něj udiveně hledí s ústy dokořán. "Věděl jsem to hned, jak jsem tě viděl. Prostě… to dávalo smysl, víš? Neumím to vysvětlit, ale něco mě na tobě děsně přitahovalo. Pak… jsem zjistil, jak zásadový a obětavý jsi, jak dobré máš srdce a… každým dnem, co tě znám, tě chci stále víc." Jeho slova jsou palčivě bolestivá i pro něj, když se jeho hrudník trhavě nadzvedává. Je spíše mistr her a triků, než srdceryvný vypravěč. Jenže Stilesovo srdce dělá ještě větší psí kusy a on to slyší.

Pomalu natočí hlavu doprava a nechá mezi jejich hlavami titěrnou vzdálenost, přičemž jeho horký dech se opírá v nepravidelných intervalech do těch Stilesových. A je to právě Stiles, kdo je spojí, aby dal Theovi souhlas, avšak následně přenechává celou dominanci jemu. Možná proto mu vztah s Maliou nevyšel, možná proto by to s Lydiou nikdy nefungovalo, ženy za určitého stavu vyžadují od muže dominanci a to prostě Stiles neumí. Co umí, je oplácet Theovy hladové polibky se stejnou vervou a občas do toho tiše zasténat. Samozřejmě ho Theo svými slovy dostal, vždy si byl vědom jeho atraktivity, ale zvládal na to nemyslet, jenže tato kombinace dojemných slov a živočišných polibků je pro něj smrtící.

Modrooký mu levou rukou zajede do vlasů, což vezme jako signál, aby se položil na záda, ovšem v tu chvíli se Theo odtahuje, a tak Stiles zůstává v mírném záklonu podepřený na loktech. Theo stěží oddechuje, zatímco Stilesovým tělem se rozšiřuje panika, že něco pokazil a že jej Theo opustí jako všichni ostatní.

"Hrozně mě mrzí ten včerejšek," promluví Theo zhruble, neboť mu během… jejich intimního sbližování vyschlo v puse. "Nechtěl jsem ti ublížit. Jenom… přijde mi na hlavu, jak tu pro všechny seš a oni to berou jen jako samozřejmost. Chci tu pro tebe být." Natáhne se pro jeho ruku, tudíž se Stiles musí přesunout zpět do vzpřímeného sedu, a něžně ji stiskne. Ví, že jeho charakter není nejlepší, že si Stilese nezaslouží, ale nemůže si pomoct.

Stiles se na něj lehce usměje úsměvem, který pro něj znamená víc, než by možná i chtěl, a vroucně mu stisknutí oplatí. Poté pronese vděčně jedno jediné slovo: "Děkuju."

Theo má chuť znovu okusit jeho rty, ale sucho v ústech začíná být nesnesitelné. "Myslíš, že bych si mohl dojít pro něco k pití?" zeptá se nesměle a je to úplně jiný Theo, než jak ho znají ostatní.

"Jo, jasně," přikývne hnědooký, za což si vyslouží letmé pohlazení po tváři. Je to síla, když jindy nonstop mluvící Stiles, nemá slov. Hlava mu třeští, jako kdyby byl opilý, zatímco se opatrnými pohyby přesouvá po čtyřech do středu postele. Část něj bije na poplach, aby si Thea nepouštěl tak blízko k tělu, přeci jen mu trvá, než někomu začne na 100% důvěřovat, další část k Theovi chová blíže nespecifikované city a poslední část něj je z toho všeho zmatená. Položí se na záda, zavíraje své oči, a snaží se zhluboka dýchat. Přejede si konečky prstů zlehka po rtech a při vzpomínce na polibky modrookého se usměje.

Theovi na něm záleží.


Theo mezitím v kuchyni nalije dvě sklenky vody, neboť chce být pro Stilese ten nejlepší ve všech směrech a k tomu patří péče a starostlivost, například o Stilesův pitný režim. Ví, že je to tak trochu pitomost, ale stejně to udělá.

"Stilesi?" promluví k němu šeptem, když se znovu ocitá v jeho pokoji, ale ten nereaguje. Dle jeho klidného výrazu ve tváři a pomalu se zvedající hrudi usoudí, že usnul, a jeho srdce taje nad tím pohledem jako sníh v létě.

Odloží obě skleničky na stolek a vleze si k němu. Je mu jasné, že pro jeho důvěru bude muset ještě bojovat a že je mezi nimi spousta nevyřešených věcí, avšak vytrvalost patří mezi jeho domény, jen tak se nevzdá.


S radostí nechá Stilese vmáčknout se do jeho náruče, jako kdyby tam odjakživa patřil.
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 10. srpna 2018 v 21:30 | Reagovat

Moc pěkné já neumím napsat ani pořádně komentář ne to nějakou povídku.

2 Jenn Jenn | 13. srpna 2018 v 13:50 | Reagovat

Kris je to úžasný jako vždy. Krásně napsaný, četla jsem to jedním dechem. :-)
Pokoušet se psát nějaký díl za tebe nebudu, protože by to dopadlo hrozně. Nechtěla bych ti to zkazit.
Moc se těším na pokračování.♥♥♥

3 Ellight Ellight | 13. srpna 2018 v 22:17 | Reagovat

Aww, cute. ^^ Mám ráda příběhy, kde si postava vydobývá důvěru té druhé. :)
A... psát už asi neumím. Všehovšudy už píšu jen femslash PWPčka. :D
Loved it. ♥

4 Michelle Michelle | Web | 9. října 2018 v 18:34 | Reagovat

Trvalo mi to strašně dlouho dostat se ke komentování, promiň :D Jsem strašně nadšená, že jsi zpátky a douám, že to nebylo jenom přes léto. Tahle povídka je skvělá. Theo a Stiles (stejně jako Theo a Liam) měli tolik potenciálu a tak to mezi nima jiskřilo. Ale po Sterekovi jsem od scénáristů nic nečekala :D Jsem moc ráda, že ty jsi se toho zhostila a je to skvělý!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama